9.8.2016 Letos už mě nikdo nikam nedostane

Věc se má tak. 
Letos mám asi nějakou divnou karmu, nebo co to je, protože ať vyjedu na jakoukoliv dovolenou, 
tak se pokazí všechno, co se pokazit dá. 

Začalo to v lednu, kdy jsme jeli na hory. 
Nejprve si prvorozená zlomila malíček na noze, ten ji úspěšně srostl, takže vyjela s námi. 
Přišla mi nastydlá, ale tvrdila, že jí nic není. 
Cestou tam nám ukradli lyže. 
Po příjezdu začala prvorozená smrkat a kýchat jak o život, na lyžích byla jen první den dopoledne, poté ji "začala bolet noha", tudíž týdenní permanentku jsme kupovali zbytečně. 
Ve středu už jsme smrkali všichni, Vil měla teplotu a za pár dnů po návratu z toho měla zánět kyčle. 

Voda proběhla sice celkem v poklidu, ale trochu jsme se nepohodli s jedněmi kamarády. 
Vůbec z toho nemám hezký pocit. 

Poté následovala naše minidovolená v Adršpachu. Tam mne druhý den štíplo hovado. 
Druhý den mi ruka otekla do obřích rozměrů, udělal se mi velký flek, který se každým dnem rozšiřoval od zápěstí na předloktí. 
Po návratu jsem tedy běžela k lékaři a dostala antibiotika. 

A nakonec je tu dovolená v Bulharsku. 
Ve středu v noci (třetí den) jsem začala zvracet a měla strašný průjem. 
Spolubydlící mi zavolala lékařku, po injekci a lécích jsem už alespoň nezvracela, ale po zbytek dovolené jsem byla neschopna doplazit se dál než k bazénu. 
Chudák Vil byla celou dobu bezprizorní a navíc vyděšená z mého zvracení. 

A tohle byla tedy poslední kapka a letos už nikam nepojedu. 

PS: Report od moře ještě přijde na přetřes

Žádné komentáře:

Okomentovat