29.9.2014 Začínám na tom pracovat

Velice mne dnes zaujala Lucie z blogu http://zasetalucie.blogspot.cz/
Krásně píše, mnohdy je pro mne inspirací. Dnes psala o výstavě a tato část mne neuvěřitelně vzala za srdce:

Jiřímu Kolářovi by bylo minulý týden sto let. Z jeho medailonku, který na výstavě běžel, jsem si zapamatovala hlavně to, že "každý jsme sám sobě otrokem". Takhle je to vytržené z kontextu, ale pochopila jsem to tak, že jen my sami ze sebe děláme otroky ... někoho ... něčeho.

Jak pravdivé právě v tuto chvíli. Začala jsem před několika týdny pracovat na změnách. Nelíbí se mi, jak teď žiji. Nechci se už nechat deptat prací. Chci věřit, že se mi podaří vystoupit z bludného kruhu.

28.9:2014 Županklub

Mám za sebou parádní, tradiční, lázeňský víkend. Přesněji to tedy nebyl pobyt v lázních, ale na úžasném místě Chateau Hostačov  http://www.zamek-hostacov.com/
Dlouho jsem někde nebyla tak spokojena, zámek sám o sobě je krásný, zasazený v malebném prostředí. Interiéry pokojů stylové a navíc to vše doplněno vstřícnou a milou obsluhou a vynikající kuchyní. Opravdu nemám nic, co bych mohla tomuto místu vytknout.

A toto vše ve vybrané společnosti úžasných žen.
Páteční večer jsme si zpříjemnily masáží, v sobotu nechyběl výlet do Kutné Hory a večer pro nás byla připravena řízená degustace vín.


 
 
 
 

24.9.2014 Fufánek Šudlánek

Ráno budím Vil a dávám jí léky na podporu imunity. Nemá je ráda, navíc se musí brát 30 minut před jídlem. Nechávám ji v postýlce s doporučením, aby ještě chvilku spinkala.
Po deseti minutkách přichází se zamračeným obličejem.
Snažím se rychle zachránit situaci, dobrá nálada je pro úspěšný odchod do školky stěžejní, beru ji do náručí a oslovuji "ty můj Fufánku".
Ještě není čas na jídlo a tak si pouštíme několik krátkých videí, co jsem o víkendu natočila.
Po chvíli jí říkám pro změnu "Šudlánku".
Vil rozvíjí teorii, že by se chtěla jmenovat Fufánek Šudlánek. Informuji jí, že si jméno může nechat v 15 letech změnit. Utvrzuje mě, že k tomu jistě dojde a bude se jmenovat Fufánek Šudlánek už navždy. Směji se jejímu nápadu a snažím se jí přesvědčit, že tohle jméno asi do dospělého světa úplně nepůjde.
Říkám: "Představ si, budeš ředitelka nějaké firmy a přijde za tebou podřízený a řekne, prosím vás paní inženýrko Fufánku Šudlánku, můžete mi podepsat dokumenty".
Směje se až padá ze židle.
Pokračuji: "Nebo si představ, budeš paní doktorka, přijdeš se před operací představit pacientovi a sestra řekne: Toto je paní doktorka Fufánek Šudlánek, bude vás operovat".
Opět salvy smíchu. Nedaří se mi česat, jak se smíchy kymácí.
Prosí ať pokračuji, co třeba kdyby byly modelkou.
Tak říkám: "Budeš na módní přehlídce kde bude moderátor říkat: Na molo právě vchází Noami Campbel, za ní přichází Karolína Kurková, vzápětí vidíme Cindy Crawford a na konce zlatý hřeb večera, Fufánek Šudlánek".
Ještě chvilku pokračuji, obě se smějeme, až se za břicha popadáme.
Nakonec Fufánka Šudlánka oblékám a odvádím do školky.
Snad bude mít celý den plný dobré nálady.


Dovětek: Právě jsem si přečetla ně několika blozích samé "kulturně hodnotné" zážitky s dětmi. Tak nevím, zda intelektuálně ne příliš zaměřeného Fufánka Šudlánka nemám smazat :o))))

22.9.2014 Prdlé pohádky

Opravdu jsou "prdlé". Moc jsme se u nich nasmáli.
Kniha je souborem několika pohádek od protagonistů "Na stojáka".
Můžeme si přečíst pohádku od Ester Kočičkové, Jakuba Žáčka, Tomáše Matonohy a dalších.
Navíc je každá pohádka doplněná hezkými ilustracemi Gunilly Jähnichen.
Za mě mohu přečtení jen doporučit.
Jediné co bych knize vytkla je její formát, špatně se nám vejde do knihovny :o))))

22.9.2014 Pěkně jsem se zapotila

Kdy? Při všech ranních povinnostech. Přece jenom vyhnat z domova dvě slečny je dost náročná disciplína.
Skočil na mě také bacil a tak mi teče z nosu a cítím se dost rozlámaně.
Zašla jsem cestou do práce pro Modafen. Nikdy jsem žádný takový silný lék nebrala, tak snad mi teď pomůže. Musela jsem při koupi předložit občanský průkaz.
Přes den se snažím přežívat v kanceláři. Je tu dost chladno (nebo že bych měla zimnici?).
Právě jsem našla na svetříku jeden zlatý vlas, ulpěl mi tam zřejmě ráno, když jsem Vil česala. Takový malý poklad :o)

20.9.2014 Rodinný den Mirakulum

A je tu dlouho očekávaný Rodinný den. Moc jsme se těšili. Když Vil začala ve čtvrtek smrkat a pokašlávat, úplně ve mě zatrnulo, abychom účast nemuseli zrušit.
V pátek sice začala hodně chraptět, ale to nám v odjezdu nezabránilo.
K tomu všemu, po mnoha krásných slunečných dnech se právě dnes počasí změnilo a hlášen byl po poledni déšť. Přihodila jsem tedy do tašky pláštěnky a deštník a jelo se.

Do parku jsme dorazili těsně před desátou a tak jsme se prozatím vyhnuli davům. I když park byl pro veřejnost uzavřen a tak na těchto akcích nikdy nebývá nijak extrémní množství lidí.

Nejprve jsme obešli několik soutěžních stanovišť, pro tentokrát jich bylo připraveno 14. Holky si vylezly několik lanových prvků, pohoupaly se na houpačkách. Po hodině nás přepadl hlad tudíž jsme se přesunuli do občerstvovací zóny a pochutnali si na kuřecích a vepřových steacích, Vil na pizze.

Po obědě následovala návštěva zookoutku, poté jsme zjistili, že v amfiteátru se hraje zrovna pohádka na kterou jsme se zašli podívat. K naší velké radosti po pohádce vystoupil Richard Nedvěd s Trapnomagií. Dlouho jsem se takhle nenasmála. Doslova mne bolely břišní svaly. Poté opět přesun na prolézačky, obří skákací "duchny", do dílniček věnovat se chviličku kreativní tvorbě ...

Já s prvorozenou jsme si vyzkoušely trenažer autonehody, kdy se s námi auto několikrát překlopilo hlavou dolu. Bylo to dost nepříjemné. Snad nic takového naživo nikdy nezkusíme.

Naštěstí nám počasí celý den přálo, bylo teplo. V pět hodin se na obzoru objevily první mraky a tak jsme pomalu odcházeli, pět minut po tom, co nasedli do auta začalo velice pršet.

Doma jsme vyzvedli kamarádku prvorozené, která od nás bydlí 200km a potřebovala kvůli kurzu přespat u nás.

Celkově to byl velice povedený den a všichni jsme si ho užili.

19.9.2014 Knihkupectví

Po delší době jsem dnes zavítala do knihkupectví za účelem nákupu knih, které si již schovám na Vánoce. Pořídila jsem jednu knihu pro prvorozenou a tři knihy pro Vil.

I když na tento titul možná bude Vil ještě malá, tak jsem ji tam rozhodně nemohla nechat :o)))

18.9.2014 Začíná to být celkem nuda :(

Čtvrtý den ve školce a Vil má rýmu. Tak nevím, mám se zastřelit hned, nebo až později.
Ale ne. Zvládneme to. Snad to bude jen běžná rýmička a nezabrání nám v účasti na sobotní akci v Mirakulu.

16.9.2014 Atletický výkon

Tramvaj, která mne veze do práce zastavila na zastávce. Na vedlejší koleji stojí v zastávce další tramvaj. V tu chvíli vidím pána středního věku, kterak se rozbíhá, ladným skokem proskočil mezi jednotlivými vagony a dobíhal "mou" tramvaj. Bohužel ta v tu chvíli zavřela dveře a rozjela se.
Pán ji nestihl. Měla jsem chuť mu zatleskat, takový pěkný, sportovní výkon hned po ránu.

Odpoledne zubař s Vil. Vše v pořádku. Krom dvou stálých jedniček dole se prý klubou i stále šestky. A tak si začíná zvykat na dospěláckou pastu, která ji pálí, dávám tedy půl na půl dospěláckou s dětskou.

15.9.2014 Poprvé

Nastal vytoužený den, kdy jde Vil konečně do školky. Nemohla se dočkat. Ráno se vzbudila neobvykle brzo, volala mne a když jsem přišla do pokojíčku, stála na posteli a cvičila předříkávajíc si "raz dva, raz dva...".
Dotáhla jsem do školky dvě plné tašky "potřebných" věcí, zazvonila a v tom mi to došlo. Vždyť já zapomněla prakticky na jednou opravdu důležitou věc- bačkůrky. Bez výtvarných pomůcek, hrnečku, kartáčku atd. by se obešla, ale bosa celý den být nemohla.
Odvedla jsem Vil do třídy. Volajíc "Marcel už jsem tady" se vřítila do třídy a zmizela v herně.
Já se otočila a pádila jsem domů pro zapomenuté bačkorky.

Večer jsem měla první hodinu jógy v tomto roce. Máme zbrusu novou tělocvičnu v nově zrekonstruované budově s novým nápojovým automatem na fresh.
Trochu jsme se zapovídali a já dorazila domů až těsně před půlnocí.

13.9.2014 Houbaření a Hrnčířské trhy

Poslední dny je deštivo, ideální počasí na sběr hub.
Naplánovali jsme si celodenní rodinný výlet, ovšem prvorozené již večer nebylo dobře a ráno se v plné síle ukázala střevní chřipka.
Museli jsme změnit plány, muž zůstal doma s nemocnou dcerunkou, já zatelefonovala babičce, která naštěstí zrušila své původní plány a tak jsme ve třech i s Vil vyrazily směr Beroun do lesa.
V momentě kdy jsme přijeli už velká část les opouštěla s plnými košíky.
Vílí akční foto, hrála si na loupežníka, který nás strašil.

I tak jsme si pěkně zahoubařily. Vil vše pečlivě fotila, našla i spoustu hub. A vzhledem k tomu, že šlo o zbytky, vše byly krásné malé houbičky.
Ocasníček také houbařil :)

Kolem třetí hodiny jsme opustily les, nožky nás bolely a za odměnu jsme se vydaly obhlédnout Hrnčířské trhy v Berouně.
Vil sleduje koncert kapely na Berounském náměstí

Užily jsme si krásný den.

12.9.2014 Zvládla!!!

Prší. Leje jako z konve.
S Vil vyjíždíme dopoledne na odběr krve. Velký odběr, 5 zkumavek.
Vypadalo to, že to úplně nezvládne, schovávala se a odmítala vstoupit do odběrové místnosti. Trochu naříkala, vzpouzela se, ale nakonec s ihned po vpichu uklidnila a pozorovala jak krev stéká do jednotlivých zkumavek. Vybrala si maskáčovou náplast.
Zaslouženě dostala dáreček, který jsem pro ni měla připravený - prasátko Pepinu.



Odpoledne jsem dokončila smazané vyúčtování a mohu již generovat statemty.
Také jsem se konečně dovolala a objednala Vil do Pedagogicko psychologické poradny.
Přeji si, aby výsledky byla dobré, ale to se dozvím až na začátku listopadu.

6.9.2014 Babí léto

Jako každý rok proběhlo na pláni před úřadem Babí léto. Letos poprvé ani jedná z mých dcer nevystupovala, tak to bylo trochu zvláštní.
Vzhledem k Vílímu zdravotnímu stavu jsme chtěli jít jen na chvilku, ale nakonec zůstali až do koncertu. Vil se pobavila po dlouhé době s kamarády, pozdravila a pomazlila se s oběma svými učitelkami ze školky. Celý den se velice vydařil.


Prohlídka veteránů zaujala všechny
 
Nejlepší výhled z vysokého táty :o)))
 
Babička vyhrála knížku ve vědomostní soutěži.
 
Šťastná s kamarádkou
 

5.9.2014 Taceo na Křivoklátě

Den začal jako obvykle, dopoledne jsem věnovala práci, ovšem v polovině se něco pokazilo. Zjišťovala jsem kde je chyba a zjistila jsem, že mi omylem správce přehrál celé České vyúčtování Maďarskem.
Myslela jsem si, že to nerozdýchám. Návrat k původním není možný a měsíc mé intenzivní práce je vniveč. Budu vše muset udělat znova.
Nejvíc na tom všem mě štve, že jsem práci věnovala i čas, který jsem doslova "ukradla" dětem a ten už mi nikdy nikdo nevrátí. Šílená bezmoc.

Odpoledne jsem vyzvedla babičku a vypravily jsme se na Křivoklát shlédnout představení prvorozené. Byli jako vždy dobří, jen výměna alternací nedopadla úplně dobře a dvě hlavní ženské role zpívaly o něco hůře než původní představitelky.

 
 
 
 
 
 

4.9.2014 Náročný den

Dnes to bylo opravdu náročné.
Ráno jsem budila Vil, protože jsem byla objednaná na preventivní prohlídku prsou. Praha plná aut a tak nám cesta trvala dvojnásobek, naštěstí jsem si dala dostatečnou rezervu.
Prohlídka dopadla dobře. Domů jsme dorazily po poledni.
Rychle jsem šla smažit řízky pro prvorozenou a připravovat veškerý proviant co sebou měla vzít na Křivoklát. Vzhledem k tomu, že Vil má zápal plic a tím jsem odpadla coby odvoz, tak ji veze pan profesor osobně.
Měli sraz v půl čtvrté před školou.
V půl třetí jí značně napružená telefonuji kde je. Prý se zdržela ve škole. Tak jsem jí upozornila, že za hodinu odjíždí od školy a nemá ještě zabaleno a musím jí také vysvětlit co a jak s jídlem.... Ona prý že odjíždí až v půl páté.
Tak to už jsem neudržela normální tón hlasu a ječela, že odjíždí v 15,30, že to tu mám černé na bílém. Já z ní jednou dostanu infarkt.
Naštěstí jsme všechno stihly, doprovodila jsem ji ke škole a běžela se zapsat na Jógu, kam chodím již dva roky.
A rychle domů, aby mohla babička odejít domů odpočívat, chvíli potom dorazila má úžasná kamarádka Zuzka. Celé tři hodiny si hrála s Vil. Obě vypadaly velice spokojeně.
Snažila jsem se chvilku dohnat ztracené pracovní hodiny, ale únava byla silnější.
V noci by měl přiletět muž z Francie, tak se snad budeme moci o povinnosti podělit.

2.9.2014 Cukroví

Školní rok začal.
Vil stále doma, vypadá dobře, ale příšerně se nudí. Já musím pracovat a tak se jí nemohu moc věnovat, spíš k ní jen odbíhám.
Prvorozená v pátek hraje na Křivoklátě, budou tam spát již od čtvrtka a tak připravuji dobroty, co sebou poveze. Odpoledne jsme se pustili do pečení cukrovíčka.
Voní to tu doslova vánočně.