22.2.2017 Seriály

Dlouhodobý pobyt doma, navíc ještě s minimální možností pohybu, mě přiměl ke sledování seriálů. 
A tak jsem si tedy v lednu rozsledovala všechno co šlo. 
Teď mám maličko problém, nestíhám toho spoustu dosledovat. 

HOŘÍCÍ KEŘ. Co dodat. 
Působivě natočená trilogie. 
Nepředstavitelné, co musela rodina Jana Palacha prožívat. 
Tohle by snad měli všichni vidět povinně, aby si uvědomili, co se tehdy dělo, aby se už nikdy nevrátila totalita. 


Opravdu nahlas jsem se smála u některých pasáží seriálu TRPASLÍK. 
Tenhle "kousek" mi skutečně sedl a těšila jsem se na každý nový díl. 
Zkrátka taková příjemná hloupost. 


Mrazivá, strhující, depresivní, zoufalá, krystalická, s famózními hereckými výkony je PUSTINA
Asi nejpovedenější seriál posledních let. 
Sledovala jsem všechny díly téměř bez dechu. 
Žádný happy end. 
Všechno je tak skutečné a beznadějné, jak někdy i sám život bývá. 
Zuzana Stivínová podala úžasný výkon, neméně dobří jsou i Jaroslav Dušek, Eliška Křenková, pro kterou mám poslední roky slabost, Jan Cina, kterému jsem dlouho nemohla přijít na chuť, ovšem poslední roky se mi začíná líbit. 
Určitě stojí za vidění. 


SVĚT POD HLAVOU mě zkrátka baví. Překvapivě mě donutil přemýšlet o spoustě věcí. Zajímavý retro návrat do minulosti. Aktuálně stále běží a je to vlastně jediný, který zvládám sledovat i za běžného provozu. 


Reality show ROBINSONŮV OSTROV jsem si nemohla nechat ujít. Jakožto fanda zahraničního KDO PŘEŽIJE, mne zajímalo, jak si česká produkce poradí s tímto typem pořadu. Jen si myslím, že mohli vybrat charismatičtějšího moderátora. Prozatím příliš nestíhám sledovat aktuální díly. 


MAMON určitě stojí za vidění. Zajímavé obsazení, někteří herci mě skutečně bavili. Také jsem si trochu nostalgicky zavzpomínala na krátký románek, který jsem měla před cca 20 lety s jedním z nich a zvědavě jsem jej v seriálu okukovala. 


VYPRÁVĚJ je asi jeden z nejdelších seriálů, co jsem zvládla celý dosledovat. Celkem hodně se mi rozházelo spaní, první dny po operaci mne budily velké bolesti a tohle bylo přesně to pravé, co jsem si v noci mohla pouště a dařilo se mi u sledování, respektive spíše poslouchání, pospávat. Líbí se mi, jak tvůrci do jednotlivých dílů zasazují historické události. Některé z nich jsem již sama prožívala a tímto seriálem si je znovu připomněl. 

TEMNÝ KRAJ není špatný. Novější díly jsem neviděla. Překvapivě se mi celkem líbí i Vaculík, který mne v posledních letech více méně odrazoval. Asi by mne příliš nevadilo, pokud bych jej neviděla. 


Trochu jednoduchý, řekla bych i prvoplánový POLDA si mne přitáhl hlavně hudbou. Coby puberťačka jsem poslouchala Guns N´Roses. Takže opět vzpomínání na minulost. Ale tentokrát opravdu už poslední, protože na jednoho je té minulosti až moc. 

18.2.2017 Tulipány

Byla jsem si v Lidlu nakoupit bezlepkové potraviny a při té příležitosti jsem neodolala a koupila si kytici nádherných tulipánu. 
Rodina sice trochu kýchá, ale budou to muset alergici vydržet. 😉







17.2.2017 Pokroky

Daří se mi.
Díky usilovnému cvičení, dělám velké pokroky. 
Překvapuje mě, jak to jde najednou rychle. 
Svaly začínají pěkně pracovat, tak jak mají. 
Ještě tedy musím dotrénovat chůzi po schodech, hlavně dolů. 
Jen si musím dávat pozor na dlouhé státní. 
Ve středu jsem se hodinu a půl zapovídala s kamarádkou a večer musela ledovat. 
Ve čtvrtek tomu nebylo jinak, s jinou kamarádkou. 
Alespoň, že dopolední povídání u kávičky bylo v sedě. 
Jsem strašlivá drbna :o))))
V noci jsem si nadávala, jednu hodinu po půlnoci jsem sáhla po prášku na bolest, ve dvě dokonce po prášku na spaní, jelikož ten na bolest, asi nefungoval. 
V pátek jsem dostala pěkně zabrat na rehabilitaci. 
K tomu 4 ušlé kilometry, trochu se ozývají záda, takže ke cvičení přidám ještě posilování zad. 
V pátečním odpoledni jsem návštěvu hned směrovala k nám domů. 
Jsem utahaná, ale spokojená. 


14.2.2017 První den v práci

Včera jsem si nechala ukončit neschopenku a naběhla jsem do práce. 
Tedy ve skutečnosti jsem jela autem. 
Veškerá kondice i s velkou částí svalů je pryč a tak zatím cestování MHD nepřipadá v úvahu. 

Na stole v kanceláři mě čekala pěkná hromádka. 
Většina kolegů byla velice překvapena mou přítomností. 
Přece jen jsem chyběla více než měsíc. 


Večer jsem se s holkami vydala pro zápisový lístek. 
Na Vilmičku jsem byla příliš pomalá a tak cestou vylezla na každou lampu, co jsme potkali. 
Musím se pochválit, celkem přijatelně jsem ušla dva kilometry. 




11.2.2017 Začínám zase žít (společensky)

Přišla za mnou na návštěvu kamarádka. 
Přinesla dobré víno. 
Pěkně jsme si popovídaly. 
Konečně se začíná můj život vracet do normálních kolejí. 
Jen příště, až někdo zazvoní, nesmí tak rychle vyběhnout. Strašlivě se mi prolomilo koleno a teď mě bolí jako čert. Snad bude v pořádku. 


10.2.2017 Střídavý, střídavý, zkrátka elektrický proud

Elektřina do mě proudí tento týden ve velkém. 
Respektive do mého čtyřhlavého stehenního svalu. 
Z počátku to trochu pálí, potom už jen cítím, jak se různými způsoby sval stahuje. 
A ten přístroj, z kterého vedou chapadla, co mám přicuclá k noze divně prdí. Opravdu. 


Takhle si ležím. Dnes na lůžku číslo 1., s výhledem na zrcadlo. 
Nejlepší to bylo na trojce, tam je výhled z okna :o))))


A to je zmíněný přístroj. 


5.2.2017 Moje čtivo 2016 - rekapitulace

Po několika letech jsem opravdu začala pravidelně číst.
A tak si rekapituluji pro sebe, co jsem přečetl a jak mě jednotlivé knihy zaujaly.
Nepřečetla jsem toho nikterak mnoho, stále mi na čtení zbývá hlavně čas cestou do práce a občas chvilka doma. Večer pravidelně usínám po první straně, někdy už během ní.


Vyhnání Gerty Schnirch - Kateřina Tučková
Tahle kniha mne vážně bavila. Četla jsem ji v klasické, papírové podobě. Konec na mě tedy působil takovým nijakým dojmem, ale když tak o tom přemýšlím, tak ona ta doba byla přesně taková.
Za mě mohu určitě doporučit.



Dívka v pavoučí síti - David Lagercrantz
Pokračování trilogie Milénium, ovšem tentokrát od jiného autora.
Vlastně jsem ji četla spíše ze zvědavosti, zda může stát po po boku předešlých
knih od Stiega Larssona.
Nebylo to špatné, ale na pana Larssona to prostě nemá.
Přišlo mi to trochu prvoplánové. 

Žítkovské bohyně - Kateřina Tučková
Asi nejpopulárnější kniha od autorky.
Musela jsem si trochu zvyknout a prokousat se některými "zprávami", ale to bylo asi způsobeno formátem ve čtečce.
V papírové knize to bude jistě lepší.
Povedená kniha, ovšem Vyhnání Gerty Shnirch se mi asi líbilo trochu víc. 


Žila jsem již před staletími - Barbara Erskinová
Tuhle knihu už jsem měla kdysi v ruce. Vím, že se mi tehdy líbila, tak jsem po ni s chutí sáhla znovu.
Bavila mě.
Poutavý a napínavý příběh. 


Dívka ve vlaku - Paula Hawkins
Gratuluji všem, kdo se podíleli na PR, tohoto díla.
Příběh je psaný zajímavě z pohledu většiny hlavních hrdinů příběhu.
Občas trochu zdlouhavé pasáže.
Tuto knihu jsem příliš nehltala.
Dočetla jsem ji v době, kdy už v kinech běžel film, natočen na motivy této knihy.
Možná by bylo lepší jít do kina a mít to rychleji za sebou.
Prokousávala jsem se jí celkem dlouho.


Zlodějka knih - Markus Zusak
Jedna z nejlepších knih, o které jsem už psala.
Poplakala jsem si solidně. 


Poslední Aristokratka - Evžen Boček
Aristokratka ve varu - Evžen Boček
Aristokratka na koni - Evžen Boček
Prozatím trilogie Českého autora.
Bavila jsem se. U některých pasáží jsem se nahlas smála.
Dokonce jsem nalákala prvorozenou, která si všechny knihy také přečetla. A to je ve věku, kdy cokoliv přijde od jejích rodičů je přinejmenším trapné.
Doufám, že pan autor bude v psaní pokračovat a trilogii ještě rozšíří. 


Hvězdy nám nepřály - John Green
Čtení asi spíš pro puberťáky.
Trochu mi to připomnělo knihy Stanislava Rudolfa, které jsem za totality, v době dospívání, doslova hltala. Přece jenom už mi nějaký ten rok není patnáct,
tak jsem se musela trochu nutit dílo dočíst.
Od začátku se nedá očekávat happy end, ale i tak konec trochu překvapí.
Poslední část je doslova slzavé údolí.
Celkem realisticky popsané.
Takže pokud si chce někdo kvalitně poplakat, mohu doporučit.