26.11.2014 Brýle

Z práce jsem odešla před druhou hodinou a zamířila s prvorozenou na oční.
Odmítala nosit stávající brýle, jelikož jsou "trapné".
To dá přece rozum, že s trapnými brýlemi na nose nemůže existovat a je jedno, že nedohlédne na tabuli.

Dioptrie se jí nijak zásadně nezměnily a tak jsme vyrazily do optiky brýle objednat. Netušila jsem, že to bude takový oříšek. Nelíbí se jí v současné době velice módní masivní obroučky, odmítla jsem vybírat z modelů "nad 5 tisíc", což byla většina, dětské velikosti jsou jí již dávno malé a všechny desítky hranatých brýlí jí moc neslušely.
Nakonec kompromis, černo-bílé výrazné s obrubou jen v horní části.
V pondělí by měly být k vyzvednutí.

24. a 25.11. 2014 Home office

Vil je opět nachlazena, tak zůstala doma.
V pondělí jsme oba s mužem měli home office. Dopoledne telefonoval tchán, že by se zastavil za mužem v práci. Byl překvapen, že jsem oba doma, a tak se zastavil u nás.
Měli jsme oba hodně práce a tak jsme se mu moc nevěnovali, zřejmě z toho byl trochu překvapen. Přece jen většina lidí si myslí, že v momentě, kdy člověk pracuje z domova, může se podle libosti "poflakovat". Skutečnost je ovšem taková, že práci udělat musíme ať jsme kde jsem.

Večer jsem se šla podívat do školy, kam by měla Vil nastoupit a poslechnout si aktuální informace od paní ředitelky.

V úterý ráno telefonovala prvorozená, že jí hodně bolí v krku, tak zůstala také doma. Odpoledne telefonovala hlídající babičky, že se Vil pozvracela, ale že vypadá dobře.
Když jsem přijela domů, bolelo ji hodně bříško a ke zvracení se přidal průjem. V tomto duchu se nesl celý večer a noc. Ráno byla vana plná znečištěného prádla a já dorazila do práce jako mátoha. Naštěstí od rána už bylo Vil dobře, nikdo další z rodiny nepokračoval, tak zřejmě snědla něco špatného.

23.11.2014 Jak jsem vyhrála

Sednu si takhle jednoho dne k počítači se záměrem přečtení e-mailů a v tom na mě vykoukne mail od Iri z blogu Můj dům, můj sqat. Zprvu jsem se podivila, ale hned po otevření mne zaplavila vlna radosti. Před nějakým časem jsem se zúčastnila giweaway na jejím blogu a stala jsem se jednou ze tří výherkyň.
Vyhrála jsem Mamadiář od Mámami - Dárky s šarmem.
Jejich obchod mne opravdu zaujal svou překrásnou nabídkou. Určitě doporučuji obchod navštívit a některé z krásných věcí si pořídit.

Radovala jsem se tedy z výhry. Za pár dní jsem ve schránce objevila obálku. Hned na první pohled bylo jasné, jaký bude obsah. Na obálce natištěné logo obchodu prozradilo ihned odesílatele.

 Už, už na mne vykukuje má výhra.

 

A tady je, v celé své kráse.

 

Ale to není vše, navíc ještě krásné milé překvapení, dokonalé šatičky (logo obchodu) složené z papíru a čajík.

 

Detail celého "dárku".

Milé Mámami, moc děkuji za krásný dáreček, hned jsem si jej zabalila do dárkového papíru a rozbalím až pod stromečkem, ať mám radost ještě znásobenou.

 

 

 

22.11.2014 Slavení

Pro prvorozenou jsem připravila malou oslavičku svátku.
Dlouho se u nás nic neslavilo, tak jsme si všichni užívali občerstvení, dortu, hraní deskových her...
Den se opravdu vydařil.

21.11.2014 Ocasník

Vil má plyšáka. Tedy on je to původně můj plyšák, nyní je nás společný. Má dlouhý ocásek a tak mu říkáme Ocasník.
Je to právoplatný člen naší rodiny, jezdí s námi na výlety, chodí s Vil do školky, spí s námi v posteli...

Když Vil letos kreslila dárky, které by si přála od Ježíška, nakreslila mimo jiné i Ocasníka. A tak jsem se ji zeptala zda, chce dalšího Ocasníka. Vyvedla mne z omylu, protože ona si přeje paní Ocasníkovou, aby náš Ocasník nebyl smutný a sám. Už když mi to říkala, měla jsem v očích slzy dojetí. A zhruba za dva dny jsem viděla reklamu přesně v tomto duchu. To už jsem doopravdy plakala dojetím a se mnou i má kolegyně, s níž jsem se musela hned podělit.

John Lewis Christmas Advert 2014 - OFFICIAL- #MontyThePenguin 

17.11.2014 Sametově

Hodně přemýšlím nad dnešním 17.listopadem. 25 let rychle uteklo. Můj život se tak moc změnil. Dvěma největšími událostmi pro mne bylo narození dcer.
Jsem ráda, že vyrůstají ve svobodě, zároveň si uvědomuji, jak moc je v nás zakořeněna nesvoboda.
Dívala jsem se na film Hořící keř a ještě víc jsem si uvědomila krutost totalitního režimu.

Večer proběhlo Vílí zastřihávání ofiny.

16.11.2014 Dárky připraveny

Oslava svátku prvorozené bude v sobotu. Přes týden se skoro nevidíme, má co dělat, aby stihla všechny školní i mimoškolní aktivity.
Ještě upeču nějaký jednoduchý dortík.

 

 

15.11.2014 Taška pro prvorozenou

Využila jsem nepřítomnosti prvorozené a vrhla se na šití tašky pro ni. Látku si vybrala sama. Přemýšlela jsem, s čím ji zkombinovat. Vytáhla jsem jedny její vyřazené džíny a látku použila. Snad bude spokojena. Taška je docela velká, tak aby se do ní vešly věci do školy, nebo na výlet. Za týden ji dostane k svátku.

Z jedné strany je malá kapsička se zipem, na mobil, klíče apod.

 

Uvnitř černá podšívka a dvě malé kapsičky z kontrastní látky, "aby byly vidět".

14.11.2014 Překvapena

Byla jsem velice překvapena, když do práce dorazila po nemoci nepříjemná kolegyně. Těšila jsem se na klidný pátek. A opět nelenila a napsala e-mail proti mé práci, proti mě.
V posledních týdnech jsem znovu nabyla dojmu, že to s ní vlastně není tak hrozné, ale bohužel, tento pocit byl velice mylný. Nemám už energii na boj s ní.

Naštěstí večer jsem se setkala s bezva kamarádkou. Příjemné popovídání a z nepříjemného dne se rázem stal den příjemný.

Ráno jsem si ve školce vyfotila Vilminčin obrázek Zlaté uličky.

11.11.2014 Svatý Martin

Každý rok se u nás koná Svatomartinský lampionový průvod.
Vzpomínám, jak jsme šli poprvé, bylo nás několik desítek a prošli jsme se ke kostelu Svatého Martina.
Dnes už průvod vypadá úplně jinak, jsou uzavřeny silnice a průvodu se účastní jistě více než tisíce lidí. Je to milé, potkávat se při této akci se spoustou známých.
Průvod je zakončen krásným ohňostrojem.
Jen se mi letos nějak podařilo pořídit pěkné fotografie

.

8.11.2014 Brigáda

K obědu byla pomalu pečená žebírka.
Vil jako obvykle snědla brambory a několik chrupavek. Nejí sice maso, zato na chrupavkách si pochutná. Ona nikdy nebude nudná. :o)
Po obědě jsme se vypravili do školky na brigádu.
Několik hodin hrabání a nakládání listí... zaplnili jsme téměř celý kontejner. Příjemně si popovídali. Opekli buřtíky. Skvělé a navíc užitečné odpoledne z kterého přetrvává dobrý pocit.

 

 

 

 

7.11.2014 Local Blok

Poslední dobou jsou dny stále dost hektické.
Prvorozená začala chodit do přípravných kurzů, budeme muset přeorganizovat její další mimoškolní aktivity, ale vychází to tak, že ji můžeme vyzvednout cestou z práce a tak nemusí v pozdních hodinách cestovat sama.

Vil byla se školkou na výletě na Pražském hradě. Nejvíce ji zaujala mučírna. Vyprávěla mi s vytřeštěnýma očima, jak viděla křeslo, které mělo ostny a když se na něj někdo posadil, úplně ho to probodlo.

Večer jsem se sešla s kamarádkami a krásně jsme si popovídaly. Vybraly jsme restauraci Local Blok, což byla dobrá volba, restaurace má dobrou atmosféru a hlavně je NEKUŘÁCKÁ!!!!
Velice mi vadí zakouřené prostory.

Kamarádkám jsem udělala radost dárkem. Každá dostala bylinkovou hvězdu do koupele a sadu tří korálkových ozdob vlastní výroby. Bohužel finálně zabalené dárečky jsem nevyfotila, tak alespoň ty ozdoby.

6.11.2014 Nechápu ...

Nechápu hodně věcí, třeba zrovna teď, jak je možné, že už si nepamatuji mnoho věcí z matematiky? A to jsem byla vždy v matematice dobrá.

Momentálně hlavně nechápu, jak jsem mohla přestat číst knihy.
Přišlo to tak nějak nenápadně. Narozením Víly. S dvěma dětmi už nějak nebyl čas. Poslední dva roky byly velice hektické. A tak se z pravidelného a později občasného čtení časopisů, blogů, novin a knih právě ty posledně jmenované pomalu vytrácely.
Pravda, vždy jsem si přečetla dětské knížky, co jsem kupovala, ale to bylo takové jiné čtení. Bavilo mne, ale nikdy jsem do něj nebyla tak "zapálená" jako do čtení knih pro dospělé.
Až jsem o víkendu zalovila v knihovně a ruka mi padla na Pelce a jeho ... a bude hůř!
Jak příznačné v nelehkém životním období.
Stále na čtení není příliš mnoho času, naštěstí každý den mám dvě hodiny v MHD, kdy se mohu v klidu začíst. Jen mírná kinetóza mi čtení někdy překazí.
Těším se a nemohu se dočkat, až zase vstoupím do dopravního prostředku a knihu otevřu.
A v hlavě už mi pomalu běží myšlenky na další překrásné knihy, které chci přečíst.
Věřím, že knihy zase budou důležitou a nedílnou součástí mě, mého života.

4.11.2014 PPP

Nejsou to mé (naše) přednosti, nýbrž Pedagogicko psychologická porodna.
Vil absolvovala vyšetření protože já si vůbec nejsem jista, že zvládne nástup do školy.
A tak jsem ji objednala.
Paní psycholožka z ní byla nadšena. Moc ji chválila.
Závěr je, že je šikovná a velice inteligentní, ale opravdu má poruchu pozornosti, která jí prozatím neumožní se déle soustředit. A tak má doporučený odklad s tím, že za půl roku může to může být jinak.
Poradna mi tedy momentálně neporadila a vše se bude rozhodovat až v závěru školního roku.

A nemohu nezmínit krásnou myšlenku úžasné ženy, mé kamarádky od oveček:

"Děti jsou podle mě takový balíček, jako když dostaneš dárkový koš a něco z toho miluješ, něco máš ráda a něco fakt nejíš.
Ale stejně je to dárek, který musíš přijmout tak, jak je, nemůžeš si vybírat.
Je dobré negativní rysy pojmenovat, ale není vhodné se je snažit vymýtit. "

1.1.2014 Výlov

Jako každý rok, jsme v tento den zamířili na výlov rybníku.
Lidí bylo spoustu, hlavně se sešla velká část naší rodiny.
Vil se i přes "zákaz" máchala v ledové vodě. Byla šťastná.
Poseděli jsem, pochutnali si na výborném jídle, popovídali, popili ...

Odpoledne jsme se sešli s přáteli a večer zakončili posezením v hospůdce.
Nádherný den.