31.12.2013 Poslední!?

Poslední den v roce.
Čas k bilancování, přemítání, plánování ... tak za mě, do budoucna hlavně zdraví. Nic jiného není tak důležité. Všechno ostatní se dá nahradit.

30.12. a 31.12. 2013 Kuchyň - díl třetí

Opět jsme vyrazili do hobymarketu koupit šrouby, hmoždinky, lepidla ... není kde vařit a tak k obědu objednáváme pizzu. Muž přivrtává trám, poté začínáme řezat obklady, samozřejmě zjišťujeme, že řezání není tak jednoduché. Několik obkladaček praskne jinde, než potřebujeme, ale nakonec se daří vše nařezat, tak jak má.

Lepím první obklad, ten ovšem sjíždí, tak ho různě podkládám kartony a prkénky a odřezky obkladů... Po čase zkoušíme na lepení nějaké superlepidlo, je to ještě horší a obklady opět sjíždí. Muž navrtává na trám kovové podložky, které budou obklady dostatečně fixovat do doby, než lepidlo zaschne. Při navrtávání mu jeden plech rozsekne čelo.
Jsem silnými konkurenty Pata a Mata.
Oba máme několik řezných ran. Jeden by nevěřil, jak je ostrá hrana právě uříznutého obkladu.
Naštěstí nás prvorozená ošetřuje a oblepuje princeznovskou náplastí. :o)
Obkládám zbytek, horní část jde jako po másle.


Obložený sokl, usazená deska a vsazený dřez


Na řadu přichází ukotvení pracovní desky a přichycení dřezu. Dřez nepasuje jak by měl, ale nakonec se daří. Tím pro dnešek končíme. Jsme oba už dost unaveni.

Ráno pokračujeme.
Obklady drží a tak spáruji. Jakmile vychytám správnou hustotu spárovací hmoty, jde vše hladce a rychle. Muž vyvrtal otvory na úchytky a namontoval úchytky, přimontoval světlo pod horní skříňky a stropní světlo. Postavili jsme sporák na místo a začali uklízet.

Umístila jsem nádobí a náčiní do skříněk a šuplíků. Konečně zapnula myčku nádobí. Mezitím jsem ještě pustila pračku, ať se mi nehromadí prádlo do nového roku.

Ještě zbývá koupit poslední dvě úchytky, které neměli, přimontovat odvod digestoře, přimontovat zásuvku a vypínač na stropní světlo, dořešit sokl před trubky vedle sporáku a uklidit zbytek věcí, přerovnat šuplíky, tak aby to všem vyhovovalo, pořídit nové kořenky, vymyslet háčky na utěrky...

Je toho celkem dost, ale vše už budeme dolaďovat za provozu.

29.12.2013 Kuchyň - díl druhý

Pokračujeme v přestavbě spodní části.
Očekávala jsem problémy, ale ty jsou stále větší a větší.
Už už jsme si mysleli, že nenajdeme řešení, ale nakonec díky Fly, kde se ví opravdu úplně všechno, jsme přišli na celkem elegantní variantu.

V naší kuchyni jsou totiž veškeré rozvody vody vedeny nikoliv ve zdi, jak to bývá běžné, ale po zdi. Tudíž nemůžeme přirazit koupené skříňky ke zdi a tím nám vzniká mezi pracovní linkou a zdí zhruba osmicentimetrová mezera.

Nejprve jsme tedy uvažovali o pořízení širší pracovní desky, která by vše vyřešila. Ovšem její cena je astronomická, oproti běžným deskám a navíc nás hodně odradila čekací doba 6 týdnů. Potřebuji také někde vařit, že.

Takže ze všech možných i nemožných nápadů jsem nakonec zvolili vytvoření malého soklu, ke kterému by byla linka přiražena a tím by vznikl potřebný prostor pro vedení trubek. Navíc se ještě vyřeší prostor pro umístění kořenek.

A tak jsem koupili spodní skříňky, smontovali, postavili na místo, abychom zjistili, že nožky zakoupené jsou krátké, tudíž jsem je jeli vyměnit. Prozatím jsem postavili na smontované korpusy skříněk starou pracovní desku a díky tomu jsme zjistili, že klasická velikost desky je  na stávající skříňky málo hluboká. Ikea má totiž desky od 2 cm širší, což vytvoří potřebný přesah, aby do skříněk a šuplíků nezapadal nepořádek.
A zase jsme byli v koncích, protože desky z Ikey jsou ve dvou rozměrech, které se nám do kuchyně nehodí a nikdo nebyl ochotný nám desku zkrátit a vyříznout otvor na dřez.
Po dlouhém váhání jsem se přeci jenom rozhodli desku z Ikey koupit a pokusit se ji zkrátit a vyříznout otvor svépomocí.
Pro desku jsme zajeli a cestou se stavili v Baumaxu, zda by náhodou nebyli ochotni desku přinejmenším zaříznout. Narazili jsme na ochotného muže, který desku zařízl a i otvor na dřez vyřízl. Koupili jsme potřebný trám na sokl, štěstí nám přálo a tak jsem měli možnost koupit i stejné obklady, jaké v kuchyni máme.


Vil pomáhá jak může

28.12.2013 Znovu!!!

A je to tu zase. Opět špatné zprávy. Vil už nějaký čas bolela noha. Dnes to vygradovalo, vzala jsem ji k lékaři, udělali ji rentgeny a diagnoza je zánět kyčelního kloubu.
Bolí ji to velice. Netuším jak dlouho bude trvat léčba. Jsem z toho unavená.

27.12.2013 Kuchyň - díl první

Od babičky a dědy (manželovi rodiče) jsem dostali pod stromeček obálku s obnosem a rozhodli jsme se, že konečně provedeme něco s naší otřesnou kuchyní. Nejprve jsem uvažovali pouze o výměně dvířek, ale nakonec jsem se rozhodli, vzhledem k značnému poničení korpusů, k výměně celé kuchyně.

Hned na začátku jsem věděli, že to nebude jednoduché, ale pokud bychom tušili, kolik problémů vyvstane, zřejmě bychom s výměnou tolik nepospíchali, i když jsem ráda, že ta hrůza co tu byla je pryč.

Na úvod tedy kuchyň původní. Upozorňuji, že foto je jen pro silné nátury.



Nejprve jsem se pustili do výměny horních skříněk. Vzhledem k malé velikosti našeho bytu to bylo z ryze praktického hledisky, celou kuchyň bychom těžko někam umísťovali, máme-li tu stále všichni plnohodnotně žít.

 
Vrtání bylo dost náročné, vrtačka se zahřívala, došly hmoždinky, zjistili jsem, že máme málo polic, ale nakonec byly skříňky úspěšně namontovány a zprovozněny. Holky, které byly mezitím u babičky byly nadšené ze změny.
 
 

24.12.2013 Přiletěl???

U pohádek jsme celý den odpočívali.
V podvečer si užili slavnostní večeři a poté při zpěvu koled vyhlíželi Ježíška.
Přiletěl a nechal nám pod stromečkem kupu dárků.



 
 
Všem přeji krásné pohodové svátky.
 
 

23.12.2012 Teplíčko

Venku je nádherně, slunečno a tak jsem vymyslela originální oběd s vycházkou na zahradu.
Opekli jsem si buřtíky.
Vil nechtěla nic jíst, ani cukroví si neochutnala.
Doma se začala svíjet bolestí, po dvou hodinách křečí se dvakrát pozvracela a od té doby už naštěstí bylo dobře.




22.12. Trapné!!!

Zdravotní stav u nás doma je opravdu stále dost žalostný.
V kašle a má úplně zelenou rýmu.
Muž asi znovu začíná být nemocná.
Prvorozená je někde v půli nemoci.
Já si včera vyjela do nemocnice na půl dne s akutní alergickou reakcí na antibiotika.
Myslela jsem si nejprve, že to nebude nic hrozného, ale když mi začal otékat krk a jazyk, musela jsem jet. Dostala jsem sadu injekcí a odfrčela domů, kde jsem rychle všila zip do Vílích šatů a
poté už si dovolila odpadnout a z postele jsem vylezla až za 14 hodin.




16.12.2013 Dárečky pro učitelky a učitele

V létě jsem si nasušila levanduli, ušila jsem na ni malé pytlíčky. Doufám, že pedagogům udělají radost. Šila jsem je opravdu s láskou. Jeden pytlíček dostane má milá kolegyně.



A pro sebe a pro mamču jsem ušila podložky pod skleničky, já si nechám zelené, maminka bude mít růžové. Tak snad potěší i ty.


16.12.2013 I kdyby čert na koze jezdil!!

Vánoce u nás budou i kdyby čert na koze jezdil. I přes dost velikou nemocnost v naší rodině, přípravy pokračují. Malé dámy stříhají každý den adventní kalendář a nemohou se dočkat.

Polovinu dárků už mám zabalenou.
O víkendu jsem ozdobili stromeček, abychom si užili sváteční atmosféru.



Nějaké cukroví je také napečeno.
 


Užili jsem si pěknou, poklidnou, třetí adventní neděli.
 
 

Navíc je Vil stále velice vtipná a baví nás svými proslovy.
Když pomáhala s přípravou bytu na umístění vánočního stromku, zaslechla jsem ji říkat.

"Malé děti se nemají namáhat".

... dramatická pauza...

"Jsem malé dítě a namáhám se".


13.12.2013 Bakterie

Bojuji s nemocí už od 2.prosince. Vypadalo to dobře, ale předvánoční běhání mi asi moc neprospělo. Ode dneška antibiotika. Kéž rychle zaberou.


Navíc je v Praze celý týden ošklivá inverze. Docela depresivní.

6.12.2013 Peklo

V: "Mami, budou dnes vážně chodit opravdičtí čerti"?
Já: "Možná".
V: "budou tedy opravdu opravdický".
Já: krčím rameny že nevím
V: "mě by nevadilo, kdyby mě odnesly do pekla, tam je teplo".
Já: "vi, tebe neodnesou, ty jsi hodná".
V: "mě by se tam líbilo, já bych jim pomáhala, topila bych a vařila polívku".
Já: "to máš pravdu, to by bylo fajn, oni jsou hodní na hodné lidi".
V: "už aby mě odnesli".


A potom ještě probíhala debata o tom, že já bych nechtěla, aby ji kdokoliv kamkoliv odnášel, protože by mi moc chyběla a že doma máme teplo taktéž. Tak prý v noci máme doma zimu a v pekle je teplo pořád


A včerejší šťastné dámy z nadílky.



5.12.2013 Maličkosti

Jsem hodně nemocná, ale naštěstí mi šéf povolil home office.

Večer jsem ušila maličkou nákupní taštičku pro Vílí plyšáčky, aby měli do čeho nakupovat.




2.12.2013 Příliš osobní

Zase dumám nad tím, zda sem nepíšu příliš osobní věci. Ale je to můj blog, píšu si ho sama pro sebe, abych nezapomínala na tu spoustu krásných okamžiků.

Dnes tedy smutných okamžiků. Vil šla po 14 dnech do školky, ale vůbec jí nebylo dobře, došla těch pár stovek metrů unavená, neumím si představit, jaké to pro ni musí být náročné. A já ji tam přesto dala. A potom s pláčem odešla a doteď mám slzy v očích.

1.12.2013 První adventní neděle

Vánoce jsou tu už za 23 dní. Chci toho ještě poměrně hodně stihnout, tak uvidím, jak mé plány naplním.
Dnes jsem si na chvilku sedla ke stroji a ušila slečnám sáčky na "mikulášskou nadílku".




30.11.2013 Úkoly

Sepsala jsem si seznam úkolů, co bych o víkendu chtěla stihnout. Plán neplním. Ale tři položky jsem si odškrtla, tak alespoň něco.

A ještě jsem si vzpomněla na drobnou příhodu s Vil.
Jely jsme spolu v autě a v tom regulérně vybrzdilo auto přede mnou. Potom to ještě několikrát zopakovalo. Trochu jsem si ponadávala a v tom se zezadu ozvalo: "Maminko, klid, buď v klidu, dýchej ...".
Je úžasná, za každé situace.

29.11.2013 ORL a perníčky

Ráno je Vil lépe, zato prvorozené se nemoc nějak rozjíždí a tak bude muset oželet svou účast na zítřejším výjezdu s táborem.

Zajela jsem tedy s Vil na doporučené vyšetření nosní mandle na ORL. Naštěstí vše v pořádku, pan doktor velice příjemný. Jsem potěšena. Navíc jsem si koupila kávu v automatu, který ji čerstvě namele a takový jsem dostala krásný kelímek. Ten rozhodně nevyhodím.



Odpoledne zase bolení hlavičky a bříška.
Muž si ji odvezl k prarodičům, já mám o víkendu tolik práce, že nemohu odjet. Doufám, že bude vše v pořádku.

V podvečer jsem vytáhla z trouby těsto a upekla první várku perníčků. Tento motiv bude na adventní kalendář pro prvorozenou (puberťačku).



28.11.2013 Večer přímo muzikálový

Prvorozená dnes poprvé veřejně vystupovala s muzikálovým studiem v pořadu Večer přímo muzikálový.

28.11.2013 Moraxella

Vil má další přírůstek do sbírky. V kultivaci výtěru ji našli bakterii Moraxella.
Dr. předepsala celková antibiotika, já jsem se rozhodla, že to zkusíme bez nich, alespoň o víkendu.

Večer ji nebylo dobře, zvracela. V noci se probudila že jí bolí hlava.
Tak ji v noci chodím kontrolovat, jestli je v pořádku.

25.11.2013 Skoro zázrak

Večer jsem měla dost nepříjemný výstup s prvorozenou, který skončil křikem na mé straně a pláčem a křikem na její straně.
Odjela jsem na nákup dost rozladěná, ale doma došlo snad všechno, tak jsem musela.
Když jsem se vrátila, přišla ke mne se slovy: "Mami chtěla bych se ti omluvit, že jsem se k tobě tak ošklivě chovala, vím že máš pravdu a myslíš to dobře".
Objetí.
Jen tak tak jsem zadržela slzy.

24.11.2013 DOX a puberta nejdou dohromady

S prvorozenou jsem vyrazila za kulturou do Centra současného umění DOX a to na výstavy Kde domov můj? a Wolker März.
Pro mě úžasný zážitek, ale příště vyrazím raději sama nebo s kamarádkou.
Dívat se několik hodin na protivné a velice znuděné obličeje a poslouchat nepříjemné komentáře puberťačky při mých uvahách o různých dílech a pokusech vysvětlit jejich smysl bylo nad mé síly.
Nejlepším okamžikem byla pro ni asi citronáda v kavárně.



Volker Marz
 
 
 



Téměř se začínám bát, zda se nestane nepříjemným i představení v Národním divadle kam jdeme 8.prosince.


Tatínek s Vil zamířili do Království železnic.
Chvílemi mne napadalo, že by snad bylo lepší dcery prohodit a vzít je do výstavních prostor opačně.
Vil by se v DOXu moc líbilo, to jsem si jista, jen s jejím temperamentem nevím, zda by všechna díla zůstala bez úhony.

23.11.2013 Oslava

Prvorozená měla před několika dny svátek a protože přes týden není vůbec čas, udělala jsem jí malou oslavu v sobotu. Zašli jsme si na oběd do restaurace a poté doma předali dárky a pochutnali si na dortu. Měla radost ze všeho.

21.11.2013 Úspěšný den

Konečně.
Dnes mě bavila práce.
Možná na tom má podíl i nepřítomnost protivné kolegyně, vzduch je najednou mnohem čistší a atmosféra přívětivá.
Vyřešila jsem velkou část dlouho odsouvaných restů.
Mám z práce dobrý pocit.
Kéž by mi to vydrželo.

18.11.2013 Teorie relativity v praxi

Včera, v neděli 17.listopadu byl Den boje za svobodu.
Pro mne je neuvěřitelné, že uplynulo již 24 let od počátku Sametové revoluce.
Mám pocit, jako by uběhlo maximálně dest let.
Ve skutečnosti už je to tak moc dlouho. A příští rok čtvrt století.
Opravdu je všechno jen relativní.

16.11.2013 Čím jednou budu?

Psali jsem opakovaně na prvním stupni základní školy odpověď na tuto otázku. Měla jsem jasno, chtěla jsem od malička šít.


Vil: "Kdo chce vytrhat zuby"?
Co na to říct??? Že by z ní byla v budoucnu zubařka???


Večer jsem ji nemohla odtrhnout od pořadu o vaření, opustila obývák jen proti mému slibu, že jí to ráno znovu pustím.
Vaří opravdu moc ráda. Tak že by budoucí kuchařka.

15.11.2013 Martin to nestihl

Svatý Martin nestihl v pondělí přijet na bílém koni - maličko se opozdil.
Dnes v Praze první sníh.

13.11.2013 Výlet

Vil dnes vyrazila na výlet na Pražský hrad, tak jí říkám, jestli si pamatuje, jak jsme tam před měsícem byli a ona mi povídá:

"Ano maminko, bude tam zase ten KRÁMEK SVATÉHO VÍTKA".

11.11.2013 Time management ...

.... mám dnes perfektní.
Ráno jsme bzry vstala, nacpala pračku a zapnula na odložený start. Probudila prvorozenou, připravila jí snídani, probudila druhorozenou, připravila snídani, zabalila sebou svačinky, odvezla prvorozenou do školy a v osm jsme již seděly v čekárně neurologii, kde byla Vil shledána v pásmu širší normy, již není tolik křivá a hypotomie taktéž téměř pryč.
Po kontrole jsem se přesunuly k pediatrovi, kde byla, po dlouhé čekání, shledána zdravou a mě ukončen "paragraf". Pokračovaly jsem do prodejny s dětským vybavením a vybraly novou autosedačku (i naše "miminko" už je moc velké na sedačku do 18 kg), zakoupily a hned v ní Vil spokojeně jela. Zašly jsme si na oběd, neboť opravdu vaření se mi do programu nepodařilo zahrnout, přijely domů, přehodila jsem prádlo do sušičky, nacpala další pračku, vyskládala myčku, naskládala nové nádobí, zabalila svačiny a časopisy a vyjely jsme ke škole, kde jsem naložily prvorozenou a zamířili na alergologii. Plná čekárná, dlouhé čekání a spousta legrace s čsopisem Sluníčko, tak nám to pěkně uteklo, prvorozená dostala vakcínu a tradá domů, převléknout se do teplého oblečení a už jsem šupajdily na Svatomartinský lampionový průvod, příjemné popovídání s přáteli...
Doma jsem byli v půl osmé, Vil šla hned do vany a do postýlky.
Byl to náročný den.

8.11.2013 Mininákup

Nejsem příznivec různých reklamních akcí... ovšem tento týden babička přišla s miniaturním, tajemným balíčkem z Penny Marketu. Uvnitř bylo čtyřcentimetrové balení toaletního papíru. Za každých utracených 300.- Kč jeden tajemný balíček.
A tak chodíme celá rodina nakupovat.
Naše sbírka se rozrostla o kávu, pomazánkové máslo, salám Křemešník, pasty na zuby, maličkého nože...
Těším se na další přírůstky jako malá holka :o)))

7.11.2013 Kontrola

Ráno jsem probudila Vil brzo brzyčko. Vstala dobře, s úsměvem a tak jsem už po sedmé seděly v čekárně u dr. která konstatovala, že Vil nic není, že zánět spojivek po 4 dnech kapání opthalmoseptonexu je normální, stále trvající kašel je také normální. Je mi z toho úzko. Osobně to vidím, že se do Vil zakusuje opět nějaká ošklivá brebera.
Kéž bych se tentokrát mýlila a má intuice mne zklamala.

5.11.2013 Opět nemocná

Vil opět kašle, k tomu si stěžovala na bolest oka. Jsem s ní na paragrafu. Byla jsem neuvěřitelně unavená a potřebovala jsem si odpočinout. Že bych tuhle nemoc přivolala???

Možná to zapříčinil sobotní výlov v Mokřici a velké množství ledové vody v kombinaci s máchajícím se dítkem. Ale bylo to báječné.




31.10.2013 Ještě jeden ...

Dnes ještě jednou. Ráno jsem se stavila v levných knihách. Byla jsem potěšena několika knihami. Krom Franze Kafky jsem si vzala dvě výtvarné pro Vil.
A jako bonus mám krásný diář na příští rok.




31.10.2013 Mediální hvězdy :o)

V Události 17.10.2013 od 19,00 hodin na ČT1 já a Vil v záběru reportáže o Protonovém centru, je tam rozhovor s Inkou Rybářovou a vpravo vzadu stojím já = černý flek se zeleným šátkem kolem krku a poté z levé strany dřevěného vláčku vyjde Vil - 28 minuta cca 8 vteřina.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/213411000101017/

29.10.2013 Pracovní?

Dnešní "kauza" u nás v práci (pro pobavení??? nebo spíš k pláči):

Kolegyně Bára se ptá kolegyně Dany (ta hrozná), zda má nějaký prázdný šanon, ta začne hekat a vzdychat (to dělá buďto když ji zaúkoluje někdo prací, nebo když lže)... a odpoví Báře, že žádný volný šanon nemá. Tak já teď šla mrknout a Dana tam má 4 prázdné šanony.

Proč ta Dana lže jak pětileté dítě???? Ale samosebou mlčím a dělám, že se mě to netýká.

Stále si tu připadám jako ve zvláštní škole.

28.10.2013 Státní svátek

Je pondělí a volno. Ideální den.
Těšila jsem se, jak užijeme poslední dny babího léta na výletech, místo toho je u nás marodno.
S Vil v pátek dokonce proběhla pohotovost, ale bolest ucha naštěstí zažehnána.

Poslední dobou uvažuji, zda psát blog, nebo raději ne. Zmítám se mezi chutí, zaznamenávat některé události a potřebou chránit si soukromí. Ráda bych si některé vzpomínky zachovala, a tak občas asi něco zaznamenám. Všechny ty úžasné chvíle po čase mizí pod nánosem prachu, tak třeba díky těmto řádkům po čase zase "ožijí".

Třeba včera, sedím si takhle v obýváku a třídím papíry, když v tom vpluje velice důležitě se tvářící Víla, omotána dekou. Vrhne na mne významný pohled a vyřkne: "MÓDA"....
... s mužem se smějeme...

Večer jsem na YouTube našla záznam Labutího jezera. Vila se nemohla odtrhnout, potřebovali jsme odejít k babičce, ale dalo nám pořádnou práci ji přesvědčit, že si celé představení bude moc shlédnout znovu. Uvažovala jsem, zda ji vzít do Národního divadla na balet, je rozhodnuto.

PS: máme umytá okna, sklizeny brambory, ořechy a byliny, posekáno, shrabáno a zahrada je zazimována.

12.10.2013 Prší.

Prší, přímo leje jako z konve a Vil se chodí každých pět minut ptát, zda už vyrazíme na posvícení.
Moc se nám nechce. Kamarádka Jíťa 2x telefonovala, zda půjdeme. Že prý jestli půjdeme my, tak oni také. A tak jsme se nakonec vypravili a i když občas pršelo, bylo moc fajn.

4.10. 2013 Cirkusový pátek

Víla ráno vstala s velmi nepříjemnou náladou. Všechno bylo špatně. Do školky jsme dorazily dost pozdě.
Cestou do práce jsem se zastavila ve zdravém obchůdku a koupila si ke snídani celozrnný koláč s tvarohem, mákem a švestkami. Byl vynikající.
V práci klid a pohoda, šéf odletěl do Fara, obě kolegyně jsou doma, pouštím si k práci nahlas hudbu, k obědu jsem si dopřála procházku ulicemi zalitými sluncem.
Vytelefonovala jsem mužovu účast na ukázkové taneční hodině a hned po práci, školce a škole jsem s holkami vyrazila do cirkusu.
Bylo to moc hezké. Original Berousek je zárukou kvality. I prvorozená byla nadšená.
Okolo sedící publikum bylo obohaceno o několik Vílích tanečních čísel.
Dětská svobodomyslnost je krásná.

18.9.2013 ... zabral

Včerejší E-mail šéfovi splnil svůj účel a dostala jsem více než milou odpověď.
Tak teď ještě vyřešit, jak udělat to neuvěřitelně velké množství práce které je přede mnou.

17.9.2013 Dopis

Šéfova včerejší kritika mě téměř zlomila. Odletěl do Sofie. Píši mu dopis, věcný, konkrétní, nepříliš dlouhý. Potřebuji mu sdělit, že opravdu dělám hodně, víc než bych měla, navíc poslední dny s teplotou. Snad pochopí.

16.9. 2013 Co mi dnes dělá radost??

16.9.2013

Inspiroval mne jeden příjemný bolg, který ráda pročítám. Autorka má rubriku "Co mi dnes dělá radost". Přemýšlím si takhle nad dnešním šíleným dnem, který byl zakončen jízlivým komentářem mého šéfa přes skype a říkám si, že dnes mi přeci nic nemohlo udělat radost.
Ale není to pravda. Těch radostí bylo několik.
Ráno jsem šla společně do školy s prvorozenou, u tramvaje ji poťouchle nabízím pusu na rozloučenou. Samozřejmě puberťačka odmítá, ale poté se otočí a pronese: "Mami, plácneme si". A tak jsme si plácly, jako kámošky. Bylo to hezké gesto. K snídani jsem si koupila čerstvý croasant, byl vynikající. Odpoledne jsem absolvovala s prvorozenou kontrolu na očním a zrak se jí nezhoršil, takže jí stačí stávající brýle. Víla byla po příchodu domů tááák roztomilá a odpustím jí i to kousnutí, které mi dnes uštědřila.
Jsem ráda, že i ten nejčernější den mi mé děti mávnutím kouzelného proutku změní na červánkový.

30.4.2013 Čarodějnice

Tramvaje dnes už jezdily přes Národní třídu, ale zastavky byly uzavřeny a jen se projíždělo. Celé místo bylo obehnáno páskami a policisty. Některá okna a výlohy ještě nebyla zasklena.

 
 

29.4.2013 Výbuch

V Praze došlo k velkému výbuchu. Přečetla jsem si čerstvou zprávu na novinkách pár minut po tom co jsem dorazila do práce. Dost se mne to osobně dotklo, protože těmi místy jsem projížděla možná 10 minut před výbuchem.
A odpoledne byl v Praze doslova dopravní kolaps, kvůli odkloněným tramvajím, jen tak tak jsem stihla dojet domů, i když jsem vyjížděla s velkým předstihem.

                                                       Foto kopírováno z Novinky.cz

27.4.2013 Bez koleček

... bez klobouku bos, natloukl si nos...

Naše čtyřletá prncezna se naučila jezdit na kole bez přídavných koleček :o)))

15.4.2013 Kolo

V nechtěla ze školky, šli totiž zrovna na hřiště. Nalákala jsem jí příslibem projížďky na kole.
Ono se to s kolem má tak, vlastníme staré, lehoučké, bezvadné kolo, ovšem roky jsou již na něm hodně vidět. Tudíž na něj V odmítla sednout. Muž vzal kolo a nastříkal ho na růžovo. Od té doby je z naší nejmladší nadšená cyklistka.

28.3.2013 Dopis pro prvorozenou

Ve schránce byl dopis se jménem prvorozené. Očekáváme zásilky ze škol a tak jsme dopis rozbalili a v něm byla kronika z tábora. Neuvěřitelně milé :o) Jsem ráda, že jezdí na tak skvělý tábor.

27.3.2013 Marcipánová princeznička

Pro kamarádku jsem vytvořila marcipánovou princezničku.

26.3.2013 Pytle, pytle a zase pytle

Po hodně době jsem si vyrazila po práci prozkoumat nabídku obchodů. Bohužel, zklamání bylo veliké, v mé velikosti jsem si mohla vybrat pouze mezi mnoha strakatými obřími pytli.
Trochu jsem si spravila chuť v dětském oddělení a koupila pro V pár praktických kousků.
Pro prvorozenou jsem si netroufla vybrat a tak jsem jí vzala alespoň pěkné, barevné ponožky.

Odměnou za chvílemi strastiplné nákupy bylo setkání s mou spolužačkou ze základní školy při sklence vína.

25.3.2013 Psycholožka a rentgen

S prvorozenou jsem dnes absolovala psychlogické vyšetření. Závěr: "mám velice chytrou dceru".
Ještě jsem jí nechala vyfotit zuby pro vytvoření nových rovnátek.

24.3.2013 Čtrnáct pod nulou...

Ukazoval ráno teplomněr u turniketu na sjezdovce. Lyžování to bylo skvělé.

23.3.2013 Velká lyžařka

Zima je veliká, kolem mínus deseti a do toho fouká čerstvý vítr. Přesto lyžujeme. V je úžasná, díky instruktorce zvládá během dvaceti minut krásně zatáčet tam kam chce a vypadá to, že ji lyžování i začíná bavit. Jen stále protestuje a nechce sama na vlek, když už ji k samostatné jízdě přemluvíme, připraví nám horké okamžiky najížděním na sloupy.





 
 

22.3.2013 Odjezd

O víkendu má být krásně a tak odjíždíme na hory.
Cesta se nám trochu protáhla a tak jsem na místě až po osmé večer, mrzne až praští, vítají nás příjemní majitelé krásného apartmánu.

21.3.2013 První jarní den

Podle kalendáře by měl být první jarní den, ovšem venku to tak nevypadá, ráno dokonce sněžilo.

V práci jsme měli několik úsměvných okamžiku, to se potom hned veseleji (a určitě i rychleji) pracuje. Kolegyně si stěhovala počítač na stůl, potom zase ze stolu. Dokonce se mi podařilo ji u toho vyfotit. :o)))