14.9.2015 Gastroskopie

Po náročném víkendu mě čekala hned ráno gastroskopiie.

Poslední roky jsem trochu zanedbala pravidelné kontroly, tak jen doufám, že se neobjeví nic závažného.

Když už jsem seděla na chodbě nemocnice, najednou přicházející žena povídá: "Jé dobrý den".

Náhoda - na tomto pracovišti pracuje maminka holčičky, která chodí s Vilminkou na balet.

Přímo ona asistovala u vyšetření, které běžně trvá do deseti minut.

Mě bylo odebíráno mnoho bioptických vzorků, tak se vyšetření protáhlo na půl hodinu.

Ale nebylo to nic, co by se nedalo vydržet.

Tak teď už jen ustát čekání na výsledky.

13.9.2015 Dvořák

Neděle byla opět rušná. Dopoledne jsme s Prvorozenou jely dokončit nákupy. Trochu se nám běhání po obchodech protáhlo a doma jsme byly po třetí hodině.

V půl sedmé jsme už opět odcházely, neboť jsme dostaly od skorošvagrové lístky do Rudolfina na koncert v rámci Dvořákovy Prahy.

Zážitek to byl velkolepý.

Hudba úžasná, nejvíce nás pobavila Symfonie Na odchodnou.

Netušila jsem, že takové dílo existuje.

Nikol byla překvapena, když vedle nás zasedl pan Kalousek a spol.

O přestávce jsem si dala sklenku výborného sektu.

Překrásný večer.

Antonín Dvořák: Smyčcová serenáda E dur, op. 22

Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro klarinet KV 622

Edward Elgar: Introdukce a Allegro, op. 47

Joseph Haydn: Symphonie č. 45, Hob. I:45, „Na odchodnou“

Academy of St Martin in the Fields

 

Orchestr Academy of St Martin in the Fields nese jméno známého londýnského kostela, kde má kořeny a kde měl první koncert, ale v současnosti je mezinárodně působícím tělesem bez stálého působiště. V roce 1958 založil Akademii sv. Martina dirigent Neville Marriner, její dlouholetý umělecký šéf, a výrazně tím přispěl k oživení zájmu o starou hudbu v Anglii. Po pianistovi Murray Perrahiovi je v několika posledních letech třetím uměleckým vedoucím známý americký houslista Joshua Bell. Soubor proměnlivé komorní velikosti staví svůj profil zejména na muzikalitě – na brilantní zasvěcené intepretaci starší hudby, skladeb, které patří ve světě k těm nejoblíbenějším. Nevyhýbá se však ani premiérám soudobých děl. Z hlediska gramofonových firem patří po léta k nejnahrávanějším orchestrům. Koncertuje v Londýně, po Británii i ve světových metropolích, ale hraje často také pro žáky škol nebo pro handicapované.  

Sabine Meyer

Německá klarinetistka Sabine Meyer byla na počátku 80. let jednou z prvních žen v orchestru Berlínských filharmoniků. Šéfdirigent Herbert von Karajan musel tehdy svést o její výsadní místo s ostatními hráči boj, třebaže bylo jasné, že jde o skvělou hudebnici. Sabine Meyer se však velmi brzy začala plně věnovat sólové dráze a především díky ní se klarinet definitivně stal respektovaným sólovým koncertním nástrojem. Jako žádaná prominentní sólistka s mimořádně proslulým krásným tónem a se širokým uměleckým záběrem spolupracuje s předními světovými orchestry, ale hraje také se svým bratrem a manželem, rovněž klarinetisty, v Triu di Clarone. Vyučuje studenty na Hochschule für Musik v Lübecku. 

12.9.2015 Mirakulum, koncert a koncert

Ráno jsem si přivstala, připravila ovoce a zeleninku a před devátou jsem vyjeli do Mirakula, kde byl již tradiční firemní Rodinný den.

 

U vstupu jsme obdrželi pásky na ruce a všechny děti dostaly dáreček, prvorozená baterku do ruky a Vil čelovku ve tvaru berušky.

Poté jsme zdolali nějaké lezecí atrakce, zasoutěžili si, prozkoumali nový, vodní svět, houpali se na obřích houpačkách, pochutnali si na pizze, potkali se známými...

 

Dokonalým zážitkem tak pro nás všechny byla projížďka BVPéčkem.

Den utíkal jako splašený, nestihli jsme Michala z Kouzelné školky ani Hurvínka...

Alespoň koncert Kašpárka v rohlíku jsme si nenechali ujít.

Před čtvrtou jsme už museli odjet. Na Proseku se sešli s babičkou, které si odvezla Vilmičku. A my s mužem a prvorozenou jsme se nacpali do přeplněného metra a procpali se davem na koncert Landy.

 

Koncert byl fajn, ovšem publikum strašné. Vůbec nechápu, proč ti lidé na koncert přišli. Měli jsme lístky k pódiu, těšila jsem se na silu davu, jak si společně všichni zařádíme, zatancujeme, zaskáčeme... a ono nic. S prvorozenou jsme byli jediné, kdo se nějak projevoval. Ostatní stáli se zdviženou rukou, v níž třímali telefon a koncert si natáčeli.

Dokonce jsem dostala vynadáno, že svým poskakováním ruším. Opravdu nechápu, proč si tihle lidé kupují lístek do kotle. Natáčet mobilem mohou i z míst k sezení.

Když koncert skončil, tak se ten mnohatisícový dav vydal směrem k metru. To byl velmi zajímavý pohled. My jsme šli pěšky na Prosek. V půlnoci jsme byli doma.

 

11.9.2015 Nákupy

V rámci dní Marianne jsme vyrazila s prvorozenou na nákupy.

Už začínám dohromady dávat vánoční dárky a tak jsme zamířily nejprve do hraček, kde jsem koupila panenku, kterou si Vil přeje a také Lego Friends Ledové království.

To je teď velice v kurzu, tak snad bude mít Vilminka radost.

Prvorozená si vybrala také nějaké dárky.

Já jsem si vybrala v M&S šaty a kalhoty.

Domů jsme dorazily po 22 hodině úplně vyřízené.

Na nohou nás držely čerstvé Ugovy šťávy.

Nestihly jsme knihkupectví a tak budeme ještě muset dokončit nákupy v neděli.

 

6.9.2015 Naplněn

Už čtyři roky chodím na jógu.

Byla jsem se začátkem září přihlásit a k mému překvapení, kurz je již naplněn.

A tak tedy nechodím, ani má kamarádka.

Vlastně místo chození chodíme :o)))

Pěkně v ostrém tempu, hodinu a půl až dvě.

A u toho trochu klábosíme.

Snad se místa časem uvolní a zase budeme chodit relaxovat.

 

4.-5.9.2015 Tábor

Vil ve škole bojuje jak se dá.

O víkendu jsem vyjeli do Jindřichovic pod Smrkem, abychom se setkali a poveselili s přáteli.

Bylo to moc fajn, jen Becherovku už nechci nikdy vidět.

 

V pátek jsme na místo dorazili úplně první.

Prozkoumali jsme bezprostřední okolí. Vil ulovila dvě maličké žabičky. Mě jich bylo líto a tak jsem ji přiměla, aby je co nejdříve pustili.

 

 

 

 

 

 

Poté se již začali všichni sjíždět, jedli jsme, pili až do pozdních hodin.

 

 

 

Druhý den jsme plánovali vycházku. Nakonec se nám všem líbila táborová pohoda natolik, že nikoho ani nenapadlo. Zato jsme zrealizovali Setonův hrnec. Takto vařené kuře bylo vynikající, jen příště musíme lépe balit kousky masa.

 

 

 

 

 

 

 

 

Večer se grilovaly vynikající domácí klobásy a Burgery, noc byla chladná a tak jsme se přesunuli dovnitř, kde jsem pokračovali v jídlu pití a hraní her.

Už v noci mě hodně začala bolet hlava, musela jsem si brát opakovaně prášek. Příliš to nepomohlo. Ještě jsme se naobědvali, rozloučili jsme se odjeli. Doma jsme byli kolem páté.

 



1.9.2015 Nejkrásnější den

Prvního září.

První den školy.

První den v první třídě.

 

Snažila jsem se vše naplánovat tak, aby to byl nezapomenutelný den. A znovu se ukázalo, jak má vesmír Vilmičku rád.

Potěšila mne zpráva, že prvorozená bude budoucím prvňáčkům zpívat na slavnostním uvítání.

Navíc byl nádherný slunečný den a uvítání naší třídy začínalo až v 9,20 hodin, tak si Vil první den mohla ještě přispat.

U školy byl mumraj, trochu jsem Vilminku mírnila, aby tolik nepobíhala.

Po chvíli čekání jsme vešli do společenské místnosti, kde byli prvňáčci stužkováni.

 

Nakonec jsme se přesunuli do třídy a přivítali se s paní učitelkou.

Po slavnosti jsme zamířili do pizzerie Colloseum Anděl. Vilminka se seznámila s kuchařem a ten jí udělal pizzu ve tvaru srdce. Obsluha byla také velice příjemná a slečna servírka říkal, že je to velice výjimečné, abychom si této speciální pizzy vážili.

 

Odpoledne jsme hned měli třídní schůzky. Musím říct, že rodiče ve třídě jsou vesměs sympatičtí.

Z paní učitelky jsem doslova nadšená.

Také paní družinářku máme velice sympatickou.

Věřím, že Vilminka bude ve škole tak spokojená jako Prvorozená.