Vyhrála jsem náročné, vícekolové, výběrové řízení a dnes jsem nastoupila do nové práce.
Jak to tak bývá, kdykoliv mám náročné období, obvykle Vilmička onemocní.
Tentokrát se však s bolestí v krku přihlásila prvorozená.
A tak druhý den šla s ošklivým krkem k dr.
Bohužel tam byla nějaká stará doktorka na zástup a tak doporučila prvorozené cucat protizánětlivé pastilky a brát si paralen.
Ve středu se k ní s bolestí v krku přidala Vilmička.
A tak s ní šel muž také k dr., trval na CRP testu a i když se zastupující dr. bránila, nakonec jej udělala, hodnoty byly vysoké a tak Vil dostala antibiotika.
Prvorozená byla shledána zdravou a měla zase jít do školy.
Ovšem její potíže příliš neustoupily, podívala jsem se jí v pátek do krku, kde měla ošklivé hnisající fleky a čepy. Navíc si stěžovala na tuhnutí krku.
A tak jsem s navečer vyrazila na pohotovost.
Tamní lékař se rozhodl ihned pro antibiotika.
Bohužel tím to neskončilo. Zatímco Vil byla po pár dnech jako rybičky a po týdnu už mohla vyrazit do školy, prvorozené se nejprve ulevilo, vyjely jsme tedy na malý výlet, kde bohužel Vil štíplo hovado a za pár dní měla na noze flek jako blázen. A tak znovu dostala antibiotika.
Prvorozená byla stále hodně unavená, přesto vyrazila do školy a absolvovala výlet do Osvětimi.
Ovšem další den jí bylo o mnoho hůře.
A v tu chvíli mě napadlo, zda nemá mononukleózu, protože tu jsem měla a příznaky byly tehdy úplně stejné.
Poslala jsem ji tedy zase k lékařce, aby si vyžádala odběry krve a doporučila ji ihned nasadit jaterní dietu.
Lékařka ji krev odebrala s tím, že může chodit do školy a jíst normálně.
To mě tedy docela vyděsilo. Bohužel poslechla rad lékařky a čekala do konce týdne na výsledky, které bohužel potvrdily mou domněnku.
Naštěstí průběh nemoci byl docela mírný a rychlý. Už po dvou týdnech diety a klidového režimu měla hodnoty jaterních testů jen trochu nad normou, za další týden již byly v normálu a mohla pomalu začít najíždět na běžný režim.
