31.12.2013 Poslední!?

Poslední den v roce.
Čas k bilancování, přemítání, plánování ... tak za mě, do budoucna hlavně zdraví. Nic jiného není tak důležité. Všechno ostatní se dá nahradit.

30.12. a 31.12. 2013 Kuchyň - díl třetí

Opět jsme vyrazili do hobymarketu koupit šrouby, hmoždinky, lepidla ... není kde vařit a tak k obědu objednáváme pizzu. Muž přivrtává trám, poté začínáme řezat obklady, samozřejmě zjišťujeme, že řezání není tak jednoduché. Několik obkladaček praskne jinde, než potřebujeme, ale nakonec se daří vše nařezat, tak jak má.

Lepím první obklad, ten ovšem sjíždí, tak ho různě podkládám kartony a prkénky a odřezky obkladů... Po čase zkoušíme na lepení nějaké superlepidlo, je to ještě horší a obklady opět sjíždí. Muž navrtává na trám kovové podložky, které budou obklady dostatečně fixovat do doby, než lepidlo zaschne. Při navrtávání mu jeden plech rozsekne čelo.
Jsem silnými konkurenty Pata a Mata.
Oba máme několik řezných ran. Jeden by nevěřil, jak je ostrá hrana právě uříznutého obkladu.
Naštěstí nás prvorozená ošetřuje a oblepuje princeznovskou náplastí. :o)
Obkládám zbytek, horní část jde jako po másle.


Obložený sokl, usazená deska a vsazený dřez


Na řadu přichází ukotvení pracovní desky a přichycení dřezu. Dřez nepasuje jak by měl, ale nakonec se daří. Tím pro dnešek končíme. Jsme oba už dost unaveni.

Ráno pokračujeme.
Obklady drží a tak spáruji. Jakmile vychytám správnou hustotu spárovací hmoty, jde vše hladce a rychle. Muž vyvrtal otvory na úchytky a namontoval úchytky, přimontoval světlo pod horní skříňky a stropní světlo. Postavili jsme sporák na místo a začali uklízet.

Umístila jsem nádobí a náčiní do skříněk a šuplíků. Konečně zapnula myčku nádobí. Mezitím jsem ještě pustila pračku, ať se mi nehromadí prádlo do nového roku.

Ještě zbývá koupit poslední dvě úchytky, které neměli, přimontovat odvod digestoře, přimontovat zásuvku a vypínač na stropní světlo, dořešit sokl před trubky vedle sporáku a uklidit zbytek věcí, přerovnat šuplíky, tak aby to všem vyhovovalo, pořídit nové kořenky, vymyslet háčky na utěrky...

Je toho celkem dost, ale vše už budeme dolaďovat za provozu.

29.12.2013 Kuchyň - díl druhý

Pokračujeme v přestavbě spodní části.
Očekávala jsem problémy, ale ty jsou stále větší a větší.
Už už jsme si mysleli, že nenajdeme řešení, ale nakonec díky Fly, kde se ví opravdu úplně všechno, jsme přišli na celkem elegantní variantu.

V naší kuchyni jsou totiž veškeré rozvody vody vedeny nikoliv ve zdi, jak to bývá běžné, ale po zdi. Tudíž nemůžeme přirazit koupené skříňky ke zdi a tím nám vzniká mezi pracovní linkou a zdí zhruba osmicentimetrová mezera.

Nejprve jsme tedy uvažovali o pořízení širší pracovní desky, která by vše vyřešila. Ovšem její cena je astronomická, oproti běžným deskám a navíc nás hodně odradila čekací doba 6 týdnů. Potřebuji také někde vařit, že.

Takže ze všech možných i nemožných nápadů jsem nakonec zvolili vytvoření malého soklu, ke kterému by byla linka přiražena a tím by vznikl potřebný prostor pro vedení trubek. Navíc se ještě vyřeší prostor pro umístění kořenek.

A tak jsem koupili spodní skříňky, smontovali, postavili na místo, abychom zjistili, že nožky zakoupené jsou krátké, tudíž jsem je jeli vyměnit. Prozatím jsem postavili na smontované korpusy skříněk starou pracovní desku a díky tomu jsme zjistili, že klasická velikost desky je  na stávající skříňky málo hluboká. Ikea má totiž desky od 2 cm širší, což vytvoří potřebný přesah, aby do skříněk a šuplíků nezapadal nepořádek.
A zase jsme byli v koncích, protože desky z Ikey jsou ve dvou rozměrech, které se nám do kuchyně nehodí a nikdo nebyl ochotný nám desku zkrátit a vyříznout otvor na dřez.
Po dlouhém váhání jsem se přeci jenom rozhodli desku z Ikey koupit a pokusit se ji zkrátit a vyříznout otvor svépomocí.
Pro desku jsme zajeli a cestou se stavili v Baumaxu, zda by náhodou nebyli ochotni desku přinejmenším zaříznout. Narazili jsme na ochotného muže, který desku zařízl a i otvor na dřez vyřízl. Koupili jsme potřebný trám na sokl, štěstí nám přálo a tak jsem měli možnost koupit i stejné obklady, jaké v kuchyni máme.


Vil pomáhá jak může

28.12.2013 Znovu!!!

A je to tu zase. Opět špatné zprávy. Vil už nějaký čas bolela noha. Dnes to vygradovalo, vzala jsem ji k lékaři, udělali ji rentgeny a diagnoza je zánět kyčelního kloubu.
Bolí ji to velice. Netuším jak dlouho bude trvat léčba. Jsem z toho unavená.

27.12.2013 Kuchyň - díl první

Od babičky a dědy (manželovi rodiče) jsem dostali pod stromeček obálku s obnosem a rozhodli jsme se, že konečně provedeme něco s naší otřesnou kuchyní. Nejprve jsem uvažovali pouze o výměně dvířek, ale nakonec jsem se rozhodli, vzhledem k značnému poničení korpusů, k výměně celé kuchyně.

Hned na začátku jsem věděli, že to nebude jednoduché, ale pokud bychom tušili, kolik problémů vyvstane, zřejmě bychom s výměnou tolik nepospíchali, i když jsem ráda, že ta hrůza co tu byla je pryč.

Na úvod tedy kuchyň původní. Upozorňuji, že foto je jen pro silné nátury.



Nejprve jsem se pustili do výměny horních skříněk. Vzhledem k malé velikosti našeho bytu to bylo z ryze praktického hledisky, celou kuchyň bychom těžko někam umísťovali, máme-li tu stále všichni plnohodnotně žít.

 
Vrtání bylo dost náročné, vrtačka se zahřívala, došly hmoždinky, zjistili jsem, že máme málo polic, ale nakonec byly skříňky úspěšně namontovány a zprovozněny. Holky, které byly mezitím u babičky byly nadšené ze změny.
 
 

24.12.2013 Přiletěl???

U pohádek jsme celý den odpočívali.
V podvečer si užili slavnostní večeři a poté při zpěvu koled vyhlíželi Ježíška.
Přiletěl a nechal nám pod stromečkem kupu dárků.



 
 
Všem přeji krásné pohodové svátky.
 
 

23.12.2012 Teplíčko

Venku je nádherně, slunečno a tak jsem vymyslela originální oběd s vycházkou na zahradu.
Opekli jsem si buřtíky.
Vil nechtěla nic jíst, ani cukroví si neochutnala.
Doma se začala svíjet bolestí, po dvou hodinách křečí se dvakrát pozvracela a od té doby už naštěstí bylo dobře.




22.12. Trapné!!!

Zdravotní stav u nás doma je opravdu stále dost žalostný.
V kašle a má úplně zelenou rýmu.
Muž asi znovu začíná být nemocná.
Prvorozená je někde v půli nemoci.
Já si včera vyjela do nemocnice na půl dne s akutní alergickou reakcí na antibiotika.
Myslela jsem si nejprve, že to nebude nic hrozného, ale když mi začal otékat krk a jazyk, musela jsem jet. Dostala jsem sadu injekcí a odfrčela domů, kde jsem rychle všila zip do Vílích šatů a
poté už si dovolila odpadnout a z postele jsem vylezla až za 14 hodin.




16.12.2013 Dárečky pro učitelky a učitele

V létě jsem si nasušila levanduli, ušila jsem na ni malé pytlíčky. Doufám, že pedagogům udělají radost. Šila jsem je opravdu s láskou. Jeden pytlíček dostane má milá kolegyně.



A pro sebe a pro mamču jsem ušila podložky pod skleničky, já si nechám zelené, maminka bude mít růžové. Tak snad potěší i ty.


16.12.2013 I kdyby čert na koze jezdil!!

Vánoce u nás budou i kdyby čert na koze jezdil. I přes dost velikou nemocnost v naší rodině, přípravy pokračují. Malé dámy stříhají každý den adventní kalendář a nemohou se dočkat.

Polovinu dárků už mám zabalenou.
O víkendu jsem ozdobili stromeček, abychom si užili sváteční atmosféru.



Nějaké cukroví je také napečeno.
 


Užili jsem si pěknou, poklidnou, třetí adventní neděli.
 
 

Navíc je Vil stále velice vtipná a baví nás svými proslovy.
Když pomáhala s přípravou bytu na umístění vánočního stromku, zaslechla jsem ji říkat.

"Malé děti se nemají namáhat".

... dramatická pauza...

"Jsem malé dítě a namáhám se".


13.12.2013 Bakterie

Bojuji s nemocí už od 2.prosince. Vypadalo to dobře, ale předvánoční běhání mi asi moc neprospělo. Ode dneška antibiotika. Kéž rychle zaberou.


Navíc je v Praze celý týden ošklivá inverze. Docela depresivní.

6.12.2013 Peklo

V: "Mami, budou dnes vážně chodit opravdičtí čerti"?
Já: "Možná".
V: "budou tedy opravdu opravdický".
Já: krčím rameny že nevím
V: "mě by nevadilo, kdyby mě odnesly do pekla, tam je teplo".
Já: "vi, tebe neodnesou, ty jsi hodná".
V: "mě by se tam líbilo, já bych jim pomáhala, topila bych a vařila polívku".
Já: "to máš pravdu, to by bylo fajn, oni jsou hodní na hodné lidi".
V: "už aby mě odnesli".


A potom ještě probíhala debata o tom, že já bych nechtěla, aby ji kdokoliv kamkoliv odnášel, protože by mi moc chyběla a že doma máme teplo taktéž. Tak prý v noci máme doma zimu a v pekle je teplo pořád


A včerejší šťastné dámy z nadílky.



5.12.2013 Maličkosti

Jsem hodně nemocná, ale naštěstí mi šéf povolil home office.

Večer jsem ušila maličkou nákupní taštičku pro Vílí plyšáčky, aby měli do čeho nakupovat.




2.12.2013 Příliš osobní

Zase dumám nad tím, zda sem nepíšu příliš osobní věci. Ale je to můj blog, píšu si ho sama pro sebe, abych nezapomínala na tu spoustu krásných okamžiků.

Dnes tedy smutných okamžiků. Vil šla po 14 dnech do školky, ale vůbec jí nebylo dobře, došla těch pár stovek metrů unavená, neumím si představit, jaké to pro ni musí být náročné. A já ji tam přesto dala. A potom s pláčem odešla a doteď mám slzy v očích.

1.12.2013 První adventní neděle

Vánoce jsou tu už za 23 dní. Chci toho ještě poměrně hodně stihnout, tak uvidím, jak mé plány naplním.
Dnes jsem si na chvilku sedla ke stroji a ušila slečnám sáčky na "mikulášskou nadílku".