25.5. 2014 Taceo

V pátek premiéra muzikálu Taceo. Prvorozená byla úžasná, gratulovala jí veliká spousta lidí.
A já si zapomněla doma fotoaparát, tudíž jsem jen na konci natočila kratičké úryvky. Snad bude nějaké profi video celého muzikálu.

 

24.4.2014 Když to neklape

Od pondělí u nás byla tchýně, aby hlídala Vil. Po dvou dnech jsem z mé veselé a usměvavé holčičky měla uzlíček nervů. Myslela jsem si, že to bude dobré, když bude Vil v domácím prostředí, ale opak byl pravdou. Vlastně jsem jí z jediného bezpečného útočiště - domova - udělala nepřátelské prostředí.
A tak jsem i přes protesty MUDr. poslala Vil do školky a tchýni domů.

Snad mi to Vilinko odpustíš a nezanechá ti to žádné šrámy na dušičce.

Alespoň malou radost nám udělala krásná duha.



22.4.2014 Vysvědčení

Poslední hodina angličtiny a prví Vílí vysvědčení :o)

20.4.2014 Kde soudruzi udělali chybu?

Přípravy na Velikonoce vrcholí. U nás tedy jen lehce. Nijak zvlášť tento svátek neslavíme, ale je to pro mne vždy opravdový svátek jara.

Beránci se povedli, zkoušela jsem dva různé druhy těsta.


Osení po týdnu vypadá takto, netuším kde soudruzi udělali chybu .o))) Letos tedy bohužel bez něj.


19.4.2014 Přejeme

Celý den jsme se věnovali práci na zahradě a tak až v podvečer vyšla chvilka, aby jsme našemu muži-tatínkovi popřáli k narozeninám.

19.4.2014 Fascinace

Každý den jsem fascinovaná krásnými drobnostmi.
Dnes ráno Vil volala, dělá to tak každé ráno po probuzení, jdu za ní do pokojíčku a většinou vklouznu k ní pod peřinu.
Vstoupila jsem a Vil stojíc vítězně vedle postele zvolala HURÁ.
Ještě teď se směji.
U snídaně se ptala zda si může vzít dva šunky (místo  dva plátky). ¨
Pouštíme si Bacha, zvýšila jsem hlasitost a Vil mne upozorňuje: "Vypni to, mě z toho praskají pupínky"! Opravuji ji, že bubínky a zase se dlouho smějeme.
Na zahradě loví šneky, dává je za sebou na lávku-kládu přes potůček. Přišla za mnou, že by ještě potřebovala "nějaké dobrovolníky". Dobrovolníci jí vůbec nechtějí lézt v řadě za sebou. Směji se celé odpoledne.
Potraviny docházejí, plánuji větší nákup, Vil se dotazuje: "Pojedeme i s TÁTEM"?
Vil je kavárenský typ, jely jsme spolu autem a ona náhle zvolala: "Maminko zastav, tamhle je nějaká restaurace, tam bychom mohly jít".

18.4.2013 Balíme

Muž bude mít narozeniny a tak s holkami připravujeme oslavičku. Upekly jsme dortík a holčičky zabalily dárky. Moc jsem se u balení nasmála, jak rozkošně je každý dárek oblepen metry lepenky.

16.4.2014 Botanická zahrada

Sledovaly jsme v televizi pořad o přírodě, kde nás zaujaly motýlí kukly. Náhodou jsem na Kudyznudy.cz našla informaci o výstavě motýlů ve skleníku Fata Morgana. Plán byl jasný.
Ve středu jsme tedy s Vil vyrazily. Nejprve jsme prošly venkovní část botanické zahrady. Měla jsem zvolit opačný směr prohlídky, nejprve skleník a potom venkovní procházku. Takhle Vil spěchala do skleníku a do venkovní zahrady jsme se již nemohly vrátit.

  
Zahradu jsme doslova proběhly a zamířily do skleníku.
 
 
Motýlů byly spousty. Jeden krásnější než druhý.
 


 
Na výlet s námi samozřejmě vyrazil i Ocasníček.
 
 
 
Cestou domů jsme ještě zajely na nákupy, potřebovala jsem vybrat nějaký nový kousek oblečení pro prvorozenou, aby ji beránek nepokakal.
 

17.4.2014 Čas

V poslední době se mi ho příliš nedostávalo.
Až si říkám, že Vílí puntíkatá nemoc mi přišla vhod. Samozřejmě bych raději měla doma zdravou dcerku. Ty věčné nemoci jsou trápením pro všechny.

Každopádně jsme si společný čas hodně užily. Jsem překvapená ze všedních věcí, které v běžném každodenním shonu lehce přehlédnu. Nikdy se nemohu nabažit malého teplého tělíčka, ke kterému se pod peřinou přitulím každé ráno. A užíváme si, že nikam nemusíme, nespěcháme.
Každý den dlouze snídáme u pohádek, chodíme na procházky, plánujeme co všechno vyrobíme, malujeme, kreslíme, hrajeme si, vaříme, nakupujeme, uklízíme ...
Takový krásně obyčejný život.

V autě jsem se smála, když Vil volala: "Jéé v rádiu hrají kostku". (bednu od whisky).
Překvapilo mne, že umí anglicky počítat.
Obrovskou radost jsem měla z nádherného obrázku deštného pralesa, který namalovala po návštěvě tropického skleníku.
Sama od sebe si uklidila.
Dokázala sama zpracovat těsto na cukroví.
Vyprávěla mi spoustu zážitků ze školky.
Každý den mě mnohokrát rozesmála.

Další týden přijede hlídat tchýně. Snad to všichni zvládneme s úsměvem.

14.4.2014 Bez velkých změn

Po tom, co se Vílí puntíky stále zhoršovaly nastal ve středu zlom. Od té doby dochází k mírnému zlepšování. Zřejmě to bude ale ještě nějaký ten čas trvat, než vše zcela zmizí.

7.4.2014 Dermatologie

Návštěva dermatologie mne moc nepotěšila. Vil má paravirový exantem - Gianotti-Crosti syndrom. Doba léčby 3-8 týdnů. Pokud se toto naplní, zřejmě přijdu mimo výplaty i o práci.

6.4.2014 Puntíky

Vil je celá puntíkatá. Chtělo by se věřit, že je to nová originální image, ale pupínků stále přibývá. V sobotu ji viděla lékařka v Motole, neshledala nic divného, mne moc nepřesvědčila. Jistě nedisponovala vzhledem k věku přemírou zkušeností. Stav se nelepší, spíš naopak. Zítra opět Motol, dermatologie. Začínám být z časté nemocnosti už opravdu unavená. Ani raději nedomýšlím, jak bude nadšen "šéf".


5.4. 2014 Jedeme gratulovat

Jedna z členek našeho Velorexteamu oslavila 40. narozeniny. Její muž a dcera přichystali tajně oslavu. Úžasné překvapení, úžasný den. Jeli jsme jen na otočku, děti nebylo kam dát, ale i tak jsme si pěkně užili.







4.4.2014 Výměna

Pátek, očekávaný návrat Vil z lyžáčku. Stýskalo se mi už hodně. Je to přece jenom stále ještě moje maličká holčička.
Přijela nadšená, vyprávěla spoustu zážitků. První slova byla, zda půjdeme na zahradu. To mi dělá radost, že ten náš kousek země má tak ráda.
Rychle se objala s prvorozenou, ta již sebou měla zabalenou tašku a odplula na Noc s Andersenem do školy. Rychlá výměně dcer.

2.4.2014 Pozdrav ze ŠVP

Zprávy ze školy v přírodě jsou veskrze pozitivní. Mě se už hooodně stýská. Naštěstí se příjezd blíží.

1.4.2014 Čtení na dobrou noc


Čteme každý večer před spaním pohádku, příběh či vyprávění. Četli jsme i prvorozené do té doby, než se sama naučila číst. Stala se z ní milovnice knih a od druhé třídy ji ve škole vždy velice chválili za její vysokou úroveň slovní zásoby a množství přečtených knih. Byla jsem stejná, četla jsem stále a všechno. Poslední roky mi trochu dělá problém do knihy se opravdu začíst, navíc se mi v MHD začalo při čtení dělat nevolno :o) A tak čtu víceméně jen kratší knihy, povídky a v neposlední řadě blogy.

Knížky ale nadále miluji, chodím raději do knihkupectví, než do obchodu s módou. Inhaluji opojnou vůni a knihami zásobuji alespoň dcery. Proto na blogu zakládám novou rubriku Čtení na dobrou noc, kde budu uvádět knihy, které čteme a které se nám líbí. Nejraději nakupuji v knihkupectví Academia. Mám jedno na cestě do práce a otevírají v 8,30 hodin, tedy stihnu ho rychle projít a nakoupit ještě před začátkem pracovní doby. Navíc zde knížky balí do papíru, žádné igelitové tašky apod.

V současné době u nás bydlí Lichožrouti od Pavla Šruta a Galiny Miklínové. Vil tuto knihu dostala k pátým narozeninám. Zprvu se maličko Lichožroutů bála, ovšem již po první kapitole obava zmizela a stali se jejími věrnými společníky. Jistě postupně dokoupím další díly.
Pokud netušíte, kam vám doma mizí ponožky, doporučuji tuto knihu přečíst.
Kniha získala několik ocenění a doplňují ji velice zdařilé ilustrace.