17.9.2016 Jak jsme jeli a nakonec nejeli do Mirakula

Myslím, že nejméně měsíc bylo krásné počasí. 

Těšili jsme se, jak si užijeme rodinný den v Mirakulu i s vodním světem. 

Zaskočila mě náhlá změna počasí.

Ještě v pátek bylo nádherně, teplota se šplhala k 28 stupňům. 

V noci na sobotu se přihnala studená fronta s vydatným deštěm. 

Sbalili jsme tedy deštníky, pláštěnky, tašku náhradního oblečení, oblékli se do membránových bund a bot, vyzvedli ráno Vilminu kamarádku a vyjeli směr Milovice. 

V půl jedenácté jsem byli na místě a těšili jsme se na zážitky. 

Počasí nám celkem přálo, bylo sice pod mrakem, ale nepršelo. 

A potom přišlo obrovské zklamání.

Hostesky u vstupu nám oznámily, že je park zatopený a akce se ruší. 

Vil plakala a my chvatně vymýšleli náhradní program. 

Nakonec jsme zvolili Kolínskou řepařskou drážku. 

Cestou jsme se zastavili v Kolíně, dali si oběd v pizzerii.
Prošli se po náměstí, pozorovali svatebčany, vycházející z radnice.
Poobědvali jsme v pizzerii a nakonec jeli do Sendražic.

Nádraží je krásné, malebné s příjemným občerstvením a milým personálem.

Dámy na kolejích.

Tahle mašinka nás táhla. 

Vilmička si vyzkoušela průvodcovské vybavení. 

Na konečné jsme si zahráli člověče nezlob se. 

A táhli jsme řepu. Ale myška nepřišla na pomoc a tak se nám ji vytáhnout nepodařilo. 

16.9.2016 Další poprvé

Opět Vilmička pokořila další životní milník. 

Poprvé šla sama do obchodu nakoupit. 

A zvládla to na jedničku. 

Pozorovala jsem ji z okna než zašla za roh. 

Když se znovu objevila, vůbec si mě nevšimla a sama pro sebe si cosi povídala. 

Byla legrační.

10.9. a 11.9.2016 Babí léto a Vinobraní

Druhý zářijový víkend byl horký. 

V sobotu u nás bylo, již tradiční, Babí léto. 

Každoroční rozloučení s létem.

Prvorozená šla s partou kamarádů a celé odpoledne jsme ji neviděli. 

Vil měla své první vystoupení s orientálními tanci. Bohužel několik holčiček nedorazilo, což jim úplně rozbilo formaci a vystoupení bylo dosti chaotické. 

Ale holčičky si to i tak užily a to je vlastně hlavním důvodem, proč se tomuto Vil věnuje. 

Moc se nám líbila ukázka práce policejních koní, kteří si nakonec zahráli fotbal. 

Některé přihrávky chytaly i děti. 

Vil si s kamarádkou vyzkoušela různé soutěže. 

Den byl skutečně velice horký a tak hasiči zajistili osvěžení. 

Holky se vrátily úplně promočené, ale díky sluníčku jim oblečení brzy oschlo. 

V podvečer zahrála skupina Vladivojsko. 

Vil si domluvila spaní u kamarádky. 

Večer vystoupil Petr Kolář. 

V poledne jsme Vil vyzvedli u kamarádky, naobědvali se, narychlo jsem vymyslela loupežnický oblek a zamířili jsme na vinobraní v klášteře. 

Vilmička obešla soutěže a podařilo se jí vyhrát pěkné ceny. 

A také od tatínka dostala popcorn. 

Z probíhajících vystoupení většinu návštěvníků přilákal Jožka Šmukař s cimbálovou kapelou. 

Babička, která se k nám připojila, celé vystoupení nadšeně sledovala. 

Bylo to hezké odpoledne. Burčák byl dobrý. 

Vil si užila s kamarádkami. 

1.9. - 8.9.2016 První dny nového školního roku

Vstup do školního roku byl maličko hektický.

29.8. jsem nastoupila do nové práce a tak následující dny byly celkem hektické.

Prvorozená ve čtvrtek moderovala ve třech blocích uvítání prvňáčků na obou našich školách.

Letos je rekordních 8 prvních tříd.

Vil šla do školy s nadšením. Vstávání sice bylo problematické, jako vždy, ale nakonec jsme byly ve škole včas. 

Do lavice si sedla s kamarádkou. 

Po první hodině šly děti domů. 

My jsme zamířili na zápis do ZUŠ. 

Paní učitelky mi říkali, jak byla Vil na tanečním soustředění úžasná a v pohodě. 

Po obědě k nám na zahradu přišli přátelé a tak jsem si další teplý den užili až do večera v dobré společnosti a v pohodě. 

O víkendu jsme na zahradě pořádali "vodáckou after party". 

Překvapilo nás, že dorazili všichni. 

A také mě překvapilo, že někteří dorazili úplně s prázdnou, počítala jsem, že alespoň nějakou upečenou dobrotu dovezou, když ví, že já, od doby co mám bezlepkovou dietu, nerada peču. 

Naopak zase ti, od kterých bych to nečekala, přivezli výborné dobrůtky k pivu a i něco tvrdšího na zapití :)

Akce to byla podařená a všichni spokojeni. 

Část účastníků přespala.

K obědu jsem opekla špekáčky a zbytek masa. 

Dopil se sud a po obědě tradá domů. 

V pondělí jsem zahájila další rok s jógou. 

Samozřejmě jsme věrni tradici a po dvou hodinách cvičení si zasloužíme dvojku vína. 

V úterý jsme vyzvedli přátele v ZUŠce a užili si hřišti až do večera. 

Ve středu a ve čtvrtek už začalo Vilince tancování, opět bylo krásně a domů se nám nechtělo, a tak se stalo, že úkoly se dodělávaly do čtvrt na osm, což je doba, kdy obvykle Vil již leží v posteli s knížkou. 

Já jsem začala chodit do nové práce. 

Opět mám celkem fofry. 

Doma je poněkud dusno kvůli mému malému výdělku. 

9.9.2016 Dvacet čtyři let

Dnes je to už 24 let, co mi ze života náhle zmizel nejdůležitější muž mého života. 

Můj tatínek. 

Moc mi chybí. 

Vil za ním chodí na hřbitov, odežene mne daleko a povídá si s ním. 

A vždy když jedeme kolem hřbitova, mává mu a volá "Ahoj Pepíčku".