20.5.2015 PPP

Po půl roce kontrolní návštěva v Pedagogicko psychologické poradně. Stále jsem nebyla pevně rozhodnuta, zda Vil opravdu nastoupí v řádném termínu do školy.

Paní psycholožka ji velice chválila, jak je šikovná. Zlepšila se ve všech směrech. Největší pokrok je asi v pozornosti. Prý mám být klidná.
Hezky jsme si popovídaly o tom, jak je většina rodičů ambiciózních a děti přetěžují. Hned jsem si tedy postěžovala, že Vil bývá často nemocná a možná právě kvůli přetěžování ve školce.
Tempo, které tam mají po celou docházku nastaveno je skutečně přímo vražedné. Navíc právě naše třída je sportovní a tak děti stále sportují což znamená, že každý den místo hraní si na zahradě chodí běhat na ovál na hřiště, k tomu podnikají dlouhé výšlapy do okolí.
Třeba Hvězda je od školky 3,5 km a naše třída zvládne dojít tam a zpět od svačiny do oběda. Myslím, že s tím by měl problém i leckterý dospělý.
Také je mezi dětmi velice podporována soutěživost, například v oblékání, jídle apod. Ano, již čtyřleté děti se oblečou a svlečou v naprosto rekordním čase, následkem čehož mám u všech bund a mikin zničené zipy a nestačím je vyměňovat.
V momentě kdy by maličko zvolnili, bylo by to jistě ku prospěchu všech zúčastněných a nestávalo by se tak často, že v předškolní třídě je nemocných 20 děti najednou v době, kdy je venku celkem pěkné počasí. Zřejmě s tímto tempem nemá problém jen naše Vil.
I paní psycholožka říkala, že naše školka je tímto známá a opravdu to není pro děti v tomto věku žádoucí.

Závěrem tedy je, že Vil do školy v září půjde.
Zřejmě to nebude tak jednoduché jako s prvorozenou, ale jsme holky šikovné a společně vše zvládneme.



19.5.2015 Mandlička

Vil má ráda písničku V blbým věku od Xindla X.
Čekala na mne s babičkou u tramvaje a když jsem přijela, začala hned zpívat.

Přeptala jsem se jí, kdo to zpívá a ona bez zaváhání odpověděla "Karel Mandlička".

Kam to dítě na ty vtipy stále chodí.

17.5.2015 Na zahradě

Po delší době krásný den na zahradě. Naložila jsem krkovičku, naplnila papriky.
Došlo i na oblíbené opékání sýru.
 
 
Děti se zabavily.
 
 
 
 
Rozhodly se uklidit dětský domeček. Co jsme netušili bylo, že v domečku zahnízdil ptáček a tak najednou z hnízda vypadla dvě malá ptáčátka.
Pokusily jsme se je vrátit a teď s napětím čekáme, zda se o ně rodiče budou i nadále starat, když budou cítit ruku člověka.
Kéž by alespoň někteří přežili.
 
 
Únava po práci.

15.5.2015 Zahradní slavnost

Školka uspořádala další ze zahradních slavností, tentokrát ke Dni matek. Vil má stále vyrážku v obličeji a tak do školky nechodí. Přesto jsem se domluvila, že na vystoupení dorazí.
 
Byla to velká legrace, neboť Vil vystoupení vůbec nenacvičila a tak hodně improvizovala a dívala se po ostatní dětech co dělají, pusu otvírala úplně jinak, ovšem nezasvěcený divák si určitě ničeho nevšiml.
 
Nejprve vystoupení s aerobikem.
 
 
 
Poté děti zatancovaly a zazpívaly.
 
Připravily pro nás malé občerstvení na zahradě.



14.5.2015 Hokejové šílenství

Sledujeme doma hokej.
Vil velice ráda fandí.
Zápasy našeho týmu hodně prožívá.
 
Dnes sledovala zápas Švédska s Ruskem. Komentovala, že fandí oběma, má potom dvojnásobnou radost ze vstřelených branek.
 
Poté dodala.
 
"Já nemám ráda ty flákače..."
 
...
...
...
 
"...jak sebou pořád flákají o zem".
 

8.5.-10.5.2015 U prarodičů

Na víkend jsme vyjeli k prarodičům.
V pátek slavil strejda Pepa narozeniny. Oslava byla velkolepá.
A jelikož byli pozváni mladí i staří, každý si našel parťáka k zábavě.
Opravdu pěkný večer.




 


 
V sobotu byl krásný den a tak jsme se procházeli a zajezdili si na kole.
Večer si zašli do hospůdky.
 
V neděli jsem grilovali, po obědě si pochutnali na kávě a zákusku v cukrárně.
 
Vil celý víkend naháněla babiččiny slepičky. Prvorozená v sobotu po obědě zmizela ke kamarádce, kde i přespala a vrátila se až na nedělní oběd. Já si krásně odpočinula. Jen choroba, která ne mě skočila se ne a ne pustit.
 
Na víkend se s námi tentokrát vypravili i Ocasníkovi.
 
 

6.5.2015 Stále se něco děje

Po příjezdu z víkendu jsem se zhrozila. Vil se rozšířil malý flíček na nose tak, že ho má přes celý nos a okolí. Na kožním diagnostikovali plíseň. Bohužel po třech dnech mazání vůbec žádná změna k lepšímu. Ba naopak.
Budu telefonovat co s tím. Výsledky stěru budou asi až v pondělí, ale i tak si myslím, že by bylo vhodné mastičku, kterou vyrážku mažeme, vyměnit.



V pondělí mi volal pan profesor, co učí prvorozenou na klarinet. Díky tomuto telefonátu jsem zjistila, že prvorozená trochu mlží a pozměňuje skutečnost.
Těžký je život s puberťákem.
Všichni vypráví, jak je to hrozné, ve skutečnosti je to ještě horší.
Ale stále je i hodně hezkých okamžiků.

Jsem vděčná, že mám takové dvě úžasné slečny.

1.5. - 3.5.2015 Velorexem tam a zase zpátky

Vždy první květnový víkend se koná Sraz Velorexů v Boskovicích. Tentokrát s pořadovým číslem 19. Zvažovali jsme, zda vůbec jet, předpověď slibovala celkem chladné a deštivé počasí, což je v tomto voze docela nepříjemné.

 
Nakonec muž odjel o den dřív "ladit"stroj, já měla v plánu vyrazit až v pátek ráno. Už ve čtvrtek mi bylo trochu divně a pojala jsem podezření, že jsem od Vil chytila rýmu. Ráno se toto potvrdilo, po přejezdu do hory jsem toto oznámila muži s tím, že asi nepojedeme.
A v tu chvíli mi bylo jasné, že jet musím, protože muž by byl velice zklamaný.
Polkla jsem modafen a vyrazili jsme. Zima byla opravdu veliká, ale oproti předpovědi nespadla ani kapka. Cesta ubíhala bez problémů a za 6 hodiny jsme byli v Boskovicích.
Popojeli jsme do obce Suchý, ubytovali se a přesunuli se do naší oblíbené VINÁRNIČKY.


Ráno jsem pěšky vyrazili na místo startu. První disciplína spočívala v určování rostlin a stop zvířat. Příliš úspěšní jsme nebyli a tak jsme pokračovali dál.


Zde nás čekalo střílení z luku a ze vzduchovky. Úspěšnost oproti první soutěží docela velká.

Teď nás čekala nejdelší část trasy. V další soutěži se jedla mrkev a rohlík na čas. Tohle nám opravdu šlo.
Všechny posádky měly za úkol sbírat cestou šišky do igelitové tašky, kterou jsme obdržely na startu. Po okolí se tedy potulovali lidé s plnými igelitkami. :o)))
Na posledním stanovišti se vážily nasbírané šišky a potom se jimi házelo na cíl. Příliš se nám to nepovedlo.
 
Tím pro nás soutěžní den skončil a my jsme opět zamířili ohřát se do Vinárničky.

Ráno jsme zabalili a vydali se v koloně na spanilou jízdu do Boskovic.





Vítala nás spousta lidí.

Všichni se zájmem okukovali naše vozítka. Několik lidí nás požádalo, zda se mohou s naším Velorexem vyfotit.

Soutěže se zúčastnilo 131 posádek.

 Některé posádky vyhrály krásné, originální pexeso. Protože se mi moc líbilo, hned jsem začala zjišťovat, zda se nedá někde koupit. K našemu překvapení v té chvíli přečetli číslo naší posádky a tak jsme pexeso taktéž vyhráli. Umístili jsme se mezi prvními devatenácti oceněnými.

Poté už nás čekala jen sedmihodinová cesta domů.

30.4.2015 Čarodějnice

Vil trápí opět rýma, tentokrát to ovšem není obyčejná nudlička, ale ošklivé, zelené cosi... a tak jsem si došla k dr. pro Bendovy kapky. Díky nim se Vil zlepšil i kašel.
Dnešní den jsem si tedy vyhradila na běhání po doktorech. Mimo pediatra jsme zvládly ještě logopedii a kontrolu v Motole na ortopedii. Všechna vyšetření dopadla dobře, další kontrola za půl roku.
Kvůli rýmě a kašli jsme vynechali pálení čarodějnic.

Já stále bojuji s obrovskou únavou. Poslední týdny je pro mne velice obtížné vykonávat i běžné činnosti. Snad se toto brzy zlepší. Potřebovala bych důkladně uklidit byt, probrat šatník atd. Budu se dopovat vitamíny a doufat, že mne únava brzy opustí.