Ač byly teploty nesmírně vysoké pustila jsem se do práce s vervou.
Hned v neděli jsem odstěhovala nábytek a vymalovala Vil polovinu pokojíčku.
Nikdy v životě jsem se tak nepotila. Opravdu doslova ze mě lilo. Teploměr doma ukazoval 30 stupňů, venkovní teplota byla ještě o 7 stupňů vyšší.
Další den jsem pokračovala v druhé polovině pokoje.
V úterý jsem oslavila narozeniny - jak jinak, než prací. Smontovala jsem část nového nábytku.
Další dny jsem pokračovala s montáží, stěhováním, uklízením, vyhazováním a umýváním.
Manuální práci jsem prokládala prací na vyúčtování, které musím mít do konce měsíce hotové.
V kanceláři máme nesnesitelně a tak jsme se dohodly se šéfem, že se budeme v kanceláři střídat. Příliš nadšen nebyl. Argumentoval tím, že on má také v kanceláři teplo, že klimatizuje jen na 28 stupňů. Mimo to přijíždí klimatizovaným autem, které parkuje v garáží a doma má taktéž klimatizaci. My v kanceláři s okny na jih máme po poledni teploty přes 35 stupňů. Také nám argumentoval, že skláři mají v práci také horko. Někdy je opravdu vtipný.
S vypětím sil jsem stihla pokojík dodělat do Vilminčina příjezdu. Podle očekávání měla ohromnou radost, což byla pro mne ta nejlepší odměna.
Žádné komentáře:
Okomentovat