Stále je extrémní horko.
V sobotu se vrátila prvorozená z tábora.
Vyjeli jsme jí naproti brzy, zastavili se v Decathlonu a koupili Tarp coby přístřešek před stan k zastínění.
Ve dvě jsme se již vítali na nádraží.
Jsem na ní trochu naštvaná, dva týdny doslova "simulovala" s vyvrtnutým kotníkem. Přijela s berlemi a tím, že ji to bolí a nemůže chodit. Opravdu je dobrou herečkou. Vzhledem k tomu, kolikrát jsem stejné zranění měla mi bylo jasné, že tady skutečně o žádnou bolest nejde.
Spíš jen pubertální pokus strhnout na sebe pozornost.
Až jsem si říkala, zda takto nevyvádí, abychom kolem ní skákali tak, jak skáčeme kolem věčně nemocné Vil. Někdy je to s puberťačkou hodně těžké.
Nepřeji si pro ni nic jiného, než aby byla šťastná.
Vyprala jsem všechny špinavé věci i spacák a začala pomalu balit.
V neděli jsem dobalila vše co bylo třeba.
K obědu jsme měli tortily s kuřecím masem a zeleninou. A po obědě muž s holkami odjel.
Kupodivu se do auta vešly všechny věci i tři kola.
Jakmile odjeli, rozhodla jsem se, že se vrhnu na Vilmin pokoj, který je třeba změnit pro školačku. Vše již máme nakoupeno, ale po odstěhování skříně jsou na zdi ošklivé fleky. A tak jsem si odtahala nábytek na jednu stranu, překryla vše igelitem a polovinu vymalovala.
Snad nikdy jsem se tak nepotila, ale vše jsem zvládla. Teď ještě zbývá smontovat nový nábytek, přestrkat stávající a uklidit neskutečný nepořádek, který v pokoji panuje což zahrnuje i vytřídění hraček.
Žádné komentáře:
Okomentovat