A je to tady.
Dnes proběhly třídní schůzky a probírali jsme eventuální přihlášení prvorozené na konzervatoř.
Trošku se to ve mě pere. Nejsem úplně přesvědčená, že má tak výrazný talent. Zítra by si měla jít promluvit s jejím učitelem zpěvu, zda je podání přihlášky smysluplné a byl-li by ochotný ji pomoci s přípravou.
Hodně rozporuplných pocitů.
Jdu hledat informace.
Poradit neumím, a ani nechci. Znám několik lidí, co zpěv vystudovali - dvě holky jsou dokonce z naší rodiny, a ani jedna se zpěvu profesionálně nevěnuje. Honem pak obě začaly studovat VŠ s jiným zaměřením, aby měly vzdělání. Obě jsou skvělé, zajímavé, talentované - ale chybí jim vlastní speciální drajf, kterým by se odlišovaly od ostatních na první pohled. Ale! V patnácti ho má málokdo. O čtyři roky později už mají ale jasno všichni. Takže mají další dva roky na to s tím něco udělat anebo si hledat jinou cestu.
OdpovědětVymazatDěkuji za názor. Také to vidím spíš jako komplikaci, ale nechci striktně zakázat. Na druhou stranu mám pocit, že kvůli "umění" trochu mrhá svou inteligencí. Kdyby tak člověk v pubertě měl alespoň část životních zkušeností.
OdpovědětVymazat