9.9.2016 Dvacet čtyři let

Dnes je to už 24 let, co mi ze života náhle zmizel nejdůležitější muž mého života. 
Můj tatínek. 
Moc mi chybí. 
Vil za ním chodí na hřbitov, odežene mne daleko a povídá si s ním. 
A vždy když jedeme kolem hřbitova, mává mu a volá "Ahoj Pepíčku". 


Žádné komentáře:

Okomentovat