17.9.2016 Jak jsme jeli a nakonec nejeli do Mirakula

Myslím, že nejméně měsíc bylo krásné počasí. 
Těšili jsme se, jak si užijeme rodinný den v Mirakulu i s vodním světem. 
Zaskočila mě náhlá změna počasí.
Ještě v pátek bylo nádherně, teplota se šplhala k 28 stupňům. 
V noci na sobotu se přihnala studená fronta s vydatným deštěm. 
Sbalili jsme tedy deštníky, pláštěnky, tašku náhradního oblečení, oblékli se do membránových bund a bot, vyzvedli ráno Vilminu kamarádku a vyjeli směr Milovice. 
V půl jedenácté jsem byli na místě a těšili jsme se na zážitky. 
Počasí nám celkem přálo, bylo sice pod mrakem, ale nepršelo. 
A potom přišlo obrovské zklamání.
Hostesky u vstupu nám oznámily, že je park zatopený a akce se ruší. 
Vil plakala a my chvatně vymýšleli náhradní program. 
Nakonec jsme zvolili Kolínskou řepařskou drážku. 
Cestou jsme se zastavili v Kolíně, dali si oběd v pizzerii.
Prošli se po náměstí, pozorovali svatebčany, vycházející z radnice.
Poobědvali jsme v pizzerii a nakonec jeli do Sendražic.


Nádraží je krásné, malebné s příjemným občerstvením a milým personálem.



Dámy na kolejích.


Tahle mašinka nás táhla. 


Vilmička si vyzkoušela průvodcovské vybavení. 








Na konečné jsme si zahráli člověče nezlob se. 




A táhli jsme řepu. Ale myška nepřišla na pomoc a tak se nám ji vytáhnout nepodařilo. 





Žádné komentáře:

Okomentovat