3.7.2015

Je 20,00 hodin. Právě teď nasedá Vil v Itálii do autobusu a vyjíždí směr domov.
Za 13 hodin bych ji mohla držet v náručí.
Už se mi ukrutně stýská a počítám hodiny do jejího návratu.
Věřím, že přijede spokojená, opálená, šťastná.
Na zítra jsem naplánovala malou oslavičku babiččina svátku na zahradě.
Napustíme malý bazének a budeme si užívat, že jsme všichni spolu.







 



Žádné komentáře:

Okomentovat