V poslední době se mi ho příliš nedostávalo.
Až si říkám, že Vílí puntíkatá nemoc mi přišla vhod. Samozřejmě bych raději měla doma zdravou dcerku. Ty věčné nemoci jsou trápením pro všechny.
Každopádně jsme si společný čas hodně užily. Jsem překvapená ze všedních věcí, které v běžném každodenním shonu lehce přehlédnu. Nikdy se nemohu nabažit malého teplého tělíčka, ke kterému se pod peřinou přitulím každé ráno. A užíváme si, že nikam nemusíme, nespěcháme.
Každý den dlouze snídáme u pohádek, chodíme na procházky, plánujeme co všechno vyrobíme, malujeme, kreslíme, hrajeme si, vaříme, nakupujeme, uklízíme ...
Takový krásně obyčejný život.
V autě jsem se smála, když Vil volala: "Jéé v rádiu hrají kostku". (bednu od whisky).
Překvapilo mne, že umí anglicky počítat.
Obrovskou radost jsem měla z nádherného obrázku deštného pralesa, který namalovala po návštěvě tropického skleníku.
Sama od sebe si uklidila.
Dokázala sama zpracovat těsto na cukroví.
Vyprávěla mi spoustu zážitků ze školky.
Každý den mě mnohokrát rozesmála.
Další týden přijede hlídat tchýně. Snad to všichni zvládneme s úsměvem.
Žádné komentáře:
Okomentovat