Ráno jsem si zašla opět na rehabilitaci.
Tentokrát jsem se s paní fyzioterapeutkou nasmály.
Vyprávěla jsem jí o Vilminých vylomeninách.
Poté jsem jela vyzvednout Vil do školy, neboť byla objednaná na vyšetření do Pedagogicko psychologické poradny (PPP).
Ve třídě mě paní učitelka ujišťovala, jak je vše kolem Vilmičky v pořádku a zalito růžovými barvami.
Skutečnost je ve skutečnosti tristní.
Ačkoliv je paní učitelka Veselková speciální pedagog a navíc osoba zaštiťující inkluzi, tedy začlenění a podporu dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami, a ač dostala zprávu z PPP již při nástupu Vilmičky do školy a taktéž byla informována o velké zrakové vadě, neudělala pro ni NIC.
Ba naopak, přesadila ji do čtvrté lavice, odkud nedohlédla vůbec na tabuli.
Od začátku druhé třídy se navíc začala v sešitech objevovat razítka a červené texty, nabádající ke zrychlení, úhlednému psaní apod.
Takový razítka nemají co dělat ani v sešitech dětí bez poruch!
Já už od konce první třídy měla podezření, že to s tím psaním není úplně v pořádku.
Vil si stále pletla písmenka.
Neustále jsem s ní cvičila, což ale bohužel nepřinášelo žádné výsledky.
Celé prázdniny jsem ji nutila psát deník, ovšem výsledek taktéž nulový.
A proto jsem se začala více zajímat, vzdělávat se, radit se s fundovanými.
A také začala podnikat kroky, abych situaci zlepšila.
Nejprve jsem v říjnu kontaktovala zástupkyni se stížností.
Slíbila s učitelkou promluvit, což také udělala.
Poté se najednou pod diktáty, kde byla spousta chyb, začal objevovat text "nehodnoceny specifické chyby".
Ještě, že jsem dostatečně při smyslech a tak jsem si domluvila vyšetření a teď již víme, že Vil je dysortografik. Ještě tedy nemám zprávu v ruce.
Paní psycholožka bude mluvit s učitelkou.
Velice ji zarazilo, že Vil nemá individuální plán, ani plán pedagogické podpory.
A teď nás čeká nekonečná práce, abychom co nejlépe kompenzovali nedostatky z tohoto vyplývající. .
Z poradny jsme ještě zajeli na nákup.
Žádné komentáře:
Okomentovat