19.5.2016 Focení aneb nemoci nás nějak prohání či dohání

Poslední dobou je to u nás zdravotně zase velice "zajímavé". 
Začalo to nejprve ve středu 11.5., když jsem byla na veletrhu. Neměla jsem u sebe telefon, až v poledne jsem se na něj podívala a zjistila jsem, že mám 6 nepřijatých hovorů a několik sms
ze školy. 
Ihned jsem tedy telefonovala zpět a paní ředitelka mi vysvětlila, že prvorozená měla astmatický záchvat, běhali totiž osmistovku a školník ještě do toho vyjel se sekačkou, začala se dusit a tak ji museli zavolat sanitku. Ti ji na místě nakapali nějaké kortikoidy, po kterých se ji rychle ulevilo a vše bylo zase v pořádku. 

V pondělí 16.5. připajdala se taekwonda, že ji bolí noha. Podívala jsem se na ni a hned bylo jasné, že bude mít opět zlomený malíček na noze. Ráno jsme s ní tedy zajela do Motola, tam se ukázalo, že zlomenina je hodně dislokovaná a tak se rozhodlo, že jí dají raději nechodící sádru. 

V úterý 18.5. začalo být špatně Vil, večer měla 39 teplotu. 
Druhý den měla mít vystoupení s orientálními tanci a ještě se měli fotit. 
Tak nezbývalo, než ráno Vil podat maximální dávku léků na teplotu a vyrazit na focení. Potom zpět domů a v jedenáct jsem naložila prvorozenou a dovezla na focení ji. 







Žádné komentáře:

Okomentovat