S jednou z maminek jsem vybírala dárek na rozloučenou - zlatý řetízek (naše pančelka zlato nosí). Dumaly jsme, co by mohly paní učitelce dát děti, uvažovali jsme o přáníčku a tak jsem pověřila prvorozenou, ať poprosí pana učitele na pracovní činnost, aby něco společně vytvořili.
Po týdnu donesla domů kupu kartiček - vzkazů. Byly krásné, osobní, při čtení jsem měla slzy v očích. Původně jsme chtěly kartičky nalepit na jednu velkou čtvrtku, ale mnohé byly vytvořeny oboustranně, tudíž jsem vymyslela jiné řešení.
Díky kamarádce, která mě zasvětila do základů scrapbooku jsem se pustila do výroby knížky s kapsičkami, kam se jednotlivé kartičky zastrčí. S prvorozenou jsme společně našívaly stužky na jednotlivé kartičky, aby bylo snadné je vytáhnout.
V celé knížce je tolik pozitivní energie, kolik se do ní vejde. Není dokonalá, ale určitě svůj účel splnila. Paní učitelka říkala, že když má někdy špatnou náladu, knížku si vytáhne a pročítá vzkazy.
Teď už si jen přeji, aby stejně úžasnou paní učitelku měla ve škole i Vil.
Žádné komentáře:
Okomentovat