Poslední týdny se moc snažím nepodléhat špatné náladě.
Moc se mi nedaří, ale pokouším se, i přes neustálý přísun nedobrých zpráv, nevidět budoucnost tolik černě.
Nejvíc mě momentálně štve, že má špatná nálada se odráží na stavu domácnosti = máme doma příšerný bordel. Do toho neustále balení a vybalování ... Lednice taktéž zeje prázdnotou.
Kdyby přišli zloději, rychle vycouvají v domnění, že už nás někdo vykradl.
Snad se zítra opravdu ochladí a já se vrhnu s chutí na úklid, vaření, pečení...
Lucie B.
19.7.2014 Zlomenina, zub a vši
Těšila jsem se jak si vyzvedneme Vilmičku a užijeme si teplý víkend někde u vody. Vil ještě předtím stihla spadnout ze schodů, projela se s kamarádkou co ji hlídala sanitkou, naštěstí se neprokázalo žádné vážné zranění, tak se nám ulevilo.
Dnes si stěžovala na bolest ramene a tak jsme vyjeli na doporučenou kontrolu do Motola.
Diagnóza ZLOMENÁ KLÍČNÍ KOST.
Doufám, že se vše zhojí tak jak má. Teď řeším co s dovolenou, která je zaplacena a na kterou jsme měli za týden odjet.
Další novinkou je PRVNÍ VYPADLÝ ZOUBEK. Tímto se pomyslně stala opravdovým předškoláčkem. Nový zoubek už vykukuje.
Prvorozená odjela na tři týdny na tábor. Byla to dost nervy, protože před odjezdem jsem zjistila, že má vši. Celý rok byl klid, ale před dvěma týdny byla na víkendové akci, kam pravidelně přijedou známí se zavšivenými dětmi. Prohlížela jsem ji tři dny před tím, abych měla jistotu, že před táborem bude ok a nic v hlavě neměla. Takže nás čekal dlouho do noci boj s malou zvířecí kolonií, šla jsem spát v půl druhé, budík nařízený na šestou ráno a pokračovali jsme. Má neuvěřitelně husté vlasy. Snad jsme nějakou hnidu nepřehlédli. A pro příští rok je jasné, že akce v Manětíně se nezúčastníme. Tohle opravdu nemám zapotřebí každý rok absolvovat.
Dnes si stěžovala na bolest ramene a tak jsme vyjeli na doporučenou kontrolu do Motola.
Diagnóza ZLOMENÁ KLÍČNÍ KOST.
Doufám, že se vše zhojí tak jak má. Teď řeším co s dovolenou, která je zaplacena a na kterou jsme měli za týden odjet.
Další novinkou je PRVNÍ VYPADLÝ ZOUBEK. Tímto se pomyslně stala opravdovým předškoláčkem. Nový zoubek už vykukuje.
Prvorozená odjela na tři týdny na tábor. Byla to dost nervy, protože před odjezdem jsem zjistila, že má vši. Celý rok byl klid, ale před dvěma týdny byla na víkendové akci, kam pravidelně přijedou známí se zavšivenými dětmi. Prohlížela jsem ji tři dny před tím, abych měla jistotu, že před táborem bude ok a nic v hlavě neměla. Takže nás čekal dlouho do noci boj s malou zvířecí kolonií, šla jsem spát v půl druhé, budík nařízený na šestou ráno a pokračovali jsme. Má neuvěřitelně husté vlasy. Snad jsme nějakou hnidu nepřehlédli. A pro příští rok je jasné, že akce v Manětíně se nezúčastníme. Tohle opravdu nemám zapotřebí každý rok absolvovat.
16.7.2014 Ráj
A to doslova mají holky na farmě u kamarádky.
To co tam mohou zažít bych jim já nedovolila.
Nikdy nemohu dost poděkovat báječné Lucce, že si mé děti na týden vzala a věnuje se jim i přes jejich mírné zdravotní potíže.
To co tam mohou zažít bych jim já nedovolila.
Nikdy nemohu dost poděkovat báječné Lucce, že si mé děti na týden vzala a věnuje se jim i přes jejich mírné zdravotní potíže.
7.7.2014 Voda
Balíme, nakládáme neuvěřitelně velikou hromadu věcí a vyrážíme na vodu. Předpověď počasí přímo tragická. Již dnes má začít pršet a tak to má být celý týden.
S obavami sleduji v dálce zamračené nebe.
Jedeme mrakům naproti.
Nakonec první den bylo krásné, večer spadlo pár kapek.
Další den je sice pod mrakem, ale příjemné teplo. Vody je málo a tak je každý kilometr Berounky opravdu vydřený neustálým pádlováním. Všechny jezy musíme nosit, pod jezy je obvykle rozsáhlé kameniště, které je nutné také přenést.
Do kempu dorážíme hodně unaveni. Na nebi se honí těžké černé mraky a tak chvatně stavíme stany.
Kolem osmé, když sedíme v klidu v hospůdce, začíná pršet. Prší vydatně až do rána.
Hladina za noc stoupla o 75 cm a z líné netekoucí řeky je rázem celkem rychlá voda.
Přestává pršet, balíme, nakládáme a vyrážíme.
Dnes naopak všechny jezy jedeme, nic nepřenášíme, voda nás nese velikou rychlostí. Pro zpestření zastavujeme a stoupáme na hrad Krašov. Puberty, nedbajíc našich pokynů nezastavují a míří dál do tábořiště. Je pod mrakem a chladněji, ale neprší. Pár kapek spadne po půlnoci. Holky mají z předešlé noci promočenu většinu věcí. Pronajímáme si tedy chatičku, aby bylo kde se usušit. Domlouváme se, zda další den pojedeme delší trasu, než je plánováno.
Ranní déšť rozhodne za nás. Vyjíždíme až po obědě, kdy se počasí umoudří. Se Šárkou posnídáme půl lahve zelené :o)
Kotvíme v plánovaném tábořišti, část výpravy odchází na protější břeh na jídlo. Z poklidného odpočinku nás vytrhne štěkání Kalinky, skupina která odešla se vrací a nese sebou strom, který posléze hází z mostu dolů do tábořiště. O dříví na oheň máme postaráno.
Velké děti organizují pro malé bojovku.
Dlouho do noci sedíme u ohně. Někteří mizí do nedaleké hospůdky, vracejí se značně posilnění a pokračují do kuropění. Druhý den je pro ně velice náročný.
V pátek je krásně. Přes den svítí sluníčko, takže se cachtáme ve vodě a užíváme si krásný den.
Navštěvujeme i pamětní síň Oty Pavla, kde je neuvěřitelně příjemný převozník. Toto krásné místo mohu všem doporučit. Do tábořiště dojíždíme proti začínající bouřce, jen tak tak zvládáme v obrovském protivětru pádlovat. Na noc si pronajímáme na spaní sud.
Čeká nás poslední den plavby. Celý den je nádherně, teplo, sluníčko. Po příjezdu do cíle předáme dětem diplomy a čekáme na muže, kteří jedou pro auta. Doma jsme po deváté večer, čeká nás vybalovaní, balení a hned v neděli holky vezeme ke kamarádce na farmu.
S obavami sleduji v dálce zamračené nebe.
Jedeme mrakům naproti.
Nakonec první den bylo krásné, večer spadlo pár kapek.
Další den je sice pod mrakem, ale příjemné teplo. Vody je málo a tak je každý kilometr Berounky opravdu vydřený neustálým pádlováním. Všechny jezy musíme nosit, pod jezy je obvykle rozsáhlé kameniště, které je nutné také přenést.
Do kempu dorážíme hodně unaveni. Na nebi se honí těžké černé mraky a tak chvatně stavíme stany.
Kolem osmé, když sedíme v klidu v hospůdce, začíná pršet. Prší vydatně až do rána.
Hladina za noc stoupla o 75 cm a z líné netekoucí řeky je rázem celkem rychlá voda.
Přestává pršet, balíme, nakládáme a vyrážíme.
Dnes naopak všechny jezy jedeme, nic nepřenášíme, voda nás nese velikou rychlostí. Pro zpestření zastavujeme a stoupáme na hrad Krašov. Puberty, nedbajíc našich pokynů nezastavují a míří dál do tábořiště. Je pod mrakem a chladněji, ale neprší. Pár kapek spadne po půlnoci. Holky mají z předešlé noci promočenu většinu věcí. Pronajímáme si tedy chatičku, aby bylo kde se usušit. Domlouváme se, zda další den pojedeme delší trasu, než je plánováno.
Ranní déšť rozhodne za nás. Vyjíždíme až po obědě, kdy se počasí umoudří. Se Šárkou posnídáme půl lahve zelené :o)
Kotvíme v plánovaném tábořišti, část výpravy odchází na protější břeh na jídlo. Z poklidného odpočinku nás vytrhne štěkání Kalinky, skupina která odešla se vrací a nese sebou strom, který posléze hází z mostu dolů do tábořiště. O dříví na oheň máme postaráno.
Velké děti organizují pro malé bojovku.
Dlouho do noci sedíme u ohně. Někteří mizí do nedaleké hospůdky, vracejí se značně posilnění a pokračují do kuropění. Druhý den je pro ně velice náročný.
V pátek je krásně. Přes den svítí sluníčko, takže se cachtáme ve vodě a užíváme si krásný den.
Navštěvujeme i pamětní síň Oty Pavla, kde je neuvěřitelně příjemný převozník. Toto krásné místo mohu všem doporučit. Do tábořiště dojíždíme proti začínající bouřce, jen tak tak zvládáme v obrovském protivětru pádlovat. Na noc si pronajímáme na spaní sud.
Čeká nás poslední den plavby. Celý den je nádherně, teplo, sluníčko. Po příjezdu do cíle předáme dětem diplomy a čekáme na muže, kteří jedou pro auta. Doma jsme po deváté večer, čeká nás vybalovaní, balení a hned v neděli holky vezeme ke kamarádce na farmu.
5.7.2014 Návrat ztracené dcery II.
Konečně jsem se dočkala a přijela mi domů Vil od moře. Nadšená, opálená, voníc mořem...
11 dní pro mne bylo velice dlouhých a můj pětiletý drobeček vše zvládl na jedničku.
Celý den vyprávěla zážitky.
Po příjezdu mi všichni dospělí říkali, jak byla báječná, skvělá, úžasná.
Jsem právem hrdá.
Mezitím zase v pátek odjela prvorozená na víkend. Přijede i se svou kamarádkou a v pondělí ráno vyrážíme na vodu. Předpověď není příliš příznivá, ale snad dojedeme alespoň polovinu plánované trasy.
11 dní pro mne bylo velice dlouhých a můj pětiletý drobeček vše zvládl na jedničku.
Celý den vyprávěla zážitky.
Po příjezdu mi všichni dospělí říkali, jak byla báječná, skvělá, úžasná.
Jsem právem hrdá.
Mezitím zase v pátek odjela prvorozená na víkend. Přijede i se svou kamarádkou a v pondělí ráno vyrážíme na vodu. Předpověď není příliš příznivá, ale snad dojedeme alespoň polovinu plánované trasy.
2.7.2014 Návrat ztracené dcery
Včera večer dorazila domů prvorozená. Život se zase vrací pomalu do starých kolejí plných povinností, v pátek má zase odjet na víkend. Během krátké doby mě stihla vytočit.
V sobotu přijede Vil a v neděli budeme opět kompletní.
V sobotu přijede Vil a v neděli budeme opět kompletní.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)